VINYL ŽIJE

Vinyl žije

Když dne 13.1.2017 vyšel článek VINYL NIKDY NEUMÍRÁ, proběhla příjemná reakce na sociálních sítích. Tato se dotkla samozřejmě i mé e-mailové schránky. Všechny reakce obsahovaly jedno společné, žádost o více informací. Nemohl jsem je dát.

Možná se ptáte proč, když sdílím tolik, a tak často.

Důvodem bylo zvláštní přání zadavatele a klienta. Přál si být překvapen.

Možná ani nyní nechápete a proto upřesním.

Jak sami víte snažím se co nejefektivněji využívat všechny nástroje s nimiž umím, či se učím pracovat, a protože sdílení je jedním z nich, jsou těmito nástroji i sociální sítě a zde nastal problém.

Můj klient v podobě mnoha očí sledoval každý můj příspěvek na sociálních sítích, ale i na stránkách, či v blogu. On sám sociální sítě intenzivně využívá, a proto jsem věděl, že kdyby jediná fotografie unikla, zkazilo by to zadání, tedy překvapení.

ALE DNES, tedy 6 dní po vydání původního článku jsem se dočkal a dočkal se i on sám. Nastal den D, den předání práce, kterou jsme strávili téměř měsíc. Desítky hodin testů, stovky e-mailů a tisíce obrázků kolujících mezi všemi, kdo se na výrobě a přípravě podíleli.

Když jsem v dohodnutý čas dorazil, vypadal prostor tak, jak jsem ho viděl naposledy, tedy takto

Místnost určená pro čekání hostů, přístup na internet, či prostě pro malou diskuzi mimo hlavní prostor baru, či restaurace.

Jak vidíte velkou zeď zdobilo jméno klienta, kterým je – a nyní to mohu i prozradit – hotel IBIS Plzeň, důležitá součást největšího hotelového řetězce světa nesoucího název ACCOR, založeného ve Francii.

S ohledem na skutečnost, že zadáním bylo nejen přivézt překvapení, ale i plně funkční prostor, sloužící k relaxaci. Prostor, který bude jiný a bude celý postaven v duchu prevence vzniku odpadu a INDUSTRIAL UPCYCLING. Prostor, který si za naší podpory vybudují a přizpůsobí sami zaměstnanci hotelu, lidé, kteří již dlouhá léta tvoří pevný tým.

Podobné projekty probíhají v rámci INDUSTRIAL UPCYCLING v rámci pro-aktivních workshopů, sloužících k propojení jedinců, skupin a cílů do jednoho velkého celku. Sloužících k tomu, aby se do práce chodilo s radostí a zaměstnanci, stejně jako návštěvníci a hosté se tam cítili doma. Aby se cítili být na místě, kam se budou vracet s radostí jako do vlastních domovů, či míst, která mají rádi.

Toto byl krok dvě, příprava slavnostní premiéry. Kterou pomáhal dirigovat Michal, člověk mající na všechno řešení, muž pro všechny případy.

A pak…

Se objevil vstup do světa splněných přání a i ti, co ještě nevěděli, co očekávat, roztáli a dali se do práce, aby doplnili prostor, jehož středem je květ ze stolku a šesti sedaček vyrobených z použitých kabelových bubnů zkombinovaných s nefunkčními, ale krásnými gramofonovými deskami hrající ve všech možných barvách.

ANO, VINYL ŽIJE A HRAJE POHLEDEM a celý prostor se za pomocí lidských rukou změnil z obyčejného, na kouzelný, který spojuje nejen motiv hudby, ale i přání vytvořit svět bez odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách.

A toto je výsledek

Co je však ještě důležitější než materiály, které jsme zachránili před jejich cestou do pekel odpadu, jsou lidé, kteří svou prací dokázali dosáhnout změny. Změny, která neovlivní jen prostor a je samotné, ale i všechny hosty a návštěvníky, kteří prostor navštíví.

Jen by mne zajímalo, kdy si udělám selfie s Vaším týmem, jako potvrzení úspěšně realizovaného projektu.

Komentáře

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie