PREZIDENT reziduem

V polovině měsíce května utekl český prezident hledat před problémy útěchu v náručí velké sestry. Měl jistě radost, když se tam shledal i s velkým malým bratrem. S nímž strávil dětství a jehož řeči rozumí dnes lépe, než vlastní mateřštině.

Znovu zavzpomínali, jaké to bylo hrát si na vojáčky a znovu tleskal ručičkama při představě další hračky, která určitě bude z nejčistšího hedvábí, a to do okamžiku, než ho nahradí stejně vypadající syntetika, která se přes Českou republiku skluzem budou sunout n zbytek starého kontinentu aby ho spojila pavučinou, která bude stejně pevná, jako železná opona.

Když jsem přemýšlel o názvu dnešního příspěvku, nevím proč, ale vybavilo se mi slovo „REZIDUUM“, které jsem měl za „ZBYTEK. KAL, ZŮSTATEK“ apod. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem si svou znalost šel ověřit na stránky online encyklopedie WIKIPEDIA. Tam jsem se dozvěděl, že mne má paměť klame. Proč Vám řekne definice níže, kterou z důvodu její komplikovanosti uvádím v obrazové podobě.

Jiný výklad, tato encyklopedie nenabízí.

Naštěstí nejsem na tom tak špatně, protože další internetové zdroje si vzpomínají na význam stejně jako já, takže vidím, že na tom nejsem zase tak špatně.

Důvodem, proč toto téma zmiňuji nejsou jen eskapády současného pana prezidenta a dalších politiků, ale i skutečnost, že čím dál více politiků se snaží stát řídit jako vlastní farmu, pardon firmu. Ta farma mne napadla jen v souvislosti se schopností politiku podojit nejen vlastní dobytek, ale i ten cizí a ještě si za krádež dát řád.

V čem je situace jiná ve firmách, resp. ve vedení firem?

Nemá tam také hlavní slovo nejvyšší? Není to právě on, či ona, případně oni, kdo podepisují pravidla, která následně sami nedodržují? Nejsou to „senioři“ kdo najímají „juniory“ nejen proto, že jsou levní, ale i proto, že je tak snadno neohrozí?

Jak z toho začarovaného kruhu ven?

8.11.2014 vyšel na stránkách svobodného media iDNES v ještě svobodnějším blogu článek s následujícím názvem „Otevřený dopis prezidentu republiky – Výzva k rezignaci“. Tento článek se setkal s velkým ohlasem a nejpříznivější ohlasy přicházeli z vnitra redakce svobodného media. Myslím, že ho, ke své škodě, pan prezident nečetl a pravděpodobně ani jeho pasáček, jenž má na starost nejen hradní vepřové, ale i slova a myšlenky hradního pána.

Jedním z důvodů, proč se prezidenti, a vedoucí firem i států stávají namísto vzorů a vedoucích osobností rezidui, až téměř přežitky dnešní doby je možná skutečnost, že se obklopují jen lidmi, kteří jim říkají jen to, co si myslí, že chtějí slyšet. O chybách se nehovoří. Chyby se nepřipouští. V jedné firmě jsem vyslechl následující větu „ MANAŽER NESMÍ PŘIZNAT, ŽE NĚCO NEVÍ“, která poté, co jsem se ji dovolil rozporovat a pravit opak, téměř způsobila ukončení mého pracovního poměru, a k každém případě dlouhotrvající odpor k mé osobě ze strany mého přímého nadřízeného.

Krásným příkladem může být ministr dopravy, jenž nebyl zvolen pro svou profesní praxi, ale pro své jméno, které se čínským soudruhům dobře vyslovuje. A bude přeci super, budou-li se k nám nekvalitní a často i životu nebezpečné kopie plynout ze země jejich vzniku, bez jakékoli kontroly a v neomezeném množství.

Politici politikaří a mnozí včerejšek nazývají budoucností.

Snad i proto mi připomínají reziduum i REZ, která tento výraz, tak krásně uvádí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie