Jeden týden Michaela Rady

Když se mi před více než třemi desítkami let dostala do ruky kniha JEDEN DEN IVANA DENISOVIČE, dostalo se mi do ruky okno ukazující na realitu, která měla hodně daleko té, jež se prezentovala při prvním máji, či oslavách VŘSR.

Již několikrát jsem se pokusil sám, popsat do blogu svůj den, ale koncept jsem vždy vyhodil. Důvod? Každý den je jiný, a to i přesto, že jeho úvodní rituál může být shodný.

Co se tedy podívat na svůj život z větší perspektivy.

Zkusím týden.

Zde tedy je jeden z těch, které právě žiji.

Má sedm pracovních dní

Každý den ca 12 pracovních hodin

Pracoviště leží aktuálně na 5 místech, ve 3 městech

Ještě do minulého týdne jsem trávil 80% v Plzni, v tomto týdnu, a v týdnech následujících to však bude 75% v Písku, 15“ v Plzni a 5% v Rokycanech. Zbylých 5% pravděpodobně ještě jinde.

Mým hlavním pracovištěm je nyní výrobní kovodělný závod, jeho interní i externí sklady, plzeňská kancelář, pražský výrobní závod na výrobu komponentů automobilového průmyslu a průmyslový brownfield.

Každý den oblékám košili a kravatu, ve 4 dnech ze sedmi přes ně oblékám montérky a oděv pracovní a obouvám bezpečnostní pracovní kotníčkové boty s ocelovou špičkou.

Má ruce častěji nosí pracovní rukavice, než hodinky

Teplý oběd si dávám jen jednou za týden, či polední jídlo vynechám úplně.

A k tomu, abych mohl dál pracovat a tvořit projekty mám počítač zapnutý i o víkendu, kdy na rozdíl od lidí, s nimiž pracuji ve zmiňovaných závodech, nemám volno, ale připravuji pro ně prostředí a procesy, které jim umožní pracovat efektivněji.

K večeru, po odchodu z pracoviště, rád, má-li ještě sílu, jedu nabít energii prostřednictvím E-MOTION a snažím se vnímat krajinu a přírodu a lidi a zvířata, abych si vždy připomněl, že

BUDOVAT SVĚT BEZ ODPADU A PLÝTVÁNÍ JE PRÁCE, KTERÁ MÁ SMYSL

V době psaní tohoto příspěvku, který vzniká v jednom ze dní strávených v Plzni, jsem měl tři jednání. Dvě z nich s klienty, a třetí s obchodním partnerem, který mi přinesl produkt, jenž je součástí řešení pro klienta – Domáci Aquaponickou MiniZahrádku, zkráceně DAMZ.

Jak můžete vidět sami, je krásná

A nejenom to, právě ona umožní uživateli pochopit, že život, může vypadat i jinak. Rostlina nemusí potřebovat hledat kořínky v zemi živiny a vyčerpávat se, ale může je dostávat a čerpat přímo z roztoku, v němž po celý den své kořínky koupe a relaxuje a k růstu jí pomáhá LED osvětlení, které nebrání, aby byla uložena i na místech, kam nedosáhne slunce.

Můj DAMZ, v sobě nese Mátu a už se těším, až první lístek bude součástí mého ranního čaje.

Jak jsem říkal DAMz, je základ, a když pochopíte efektivitu tohoto pěstování, které díky absenci zeminy je vhodné i pro lidi s alergií na prach, a máte spotřebu větší, pak můžete přejít i na větší řešení, o jehož úrodu jsem se musel sám dělit s ostatními, protože rychlost růstu byla taka vysoká, že dokázala nasytit celý dům plný kanceláří.

Za těmito a mnoha dalšími výrobky stojí plzeňská společnost GROWLIGHT, kterou založili a vybudovali lidé, kteří svou práci a rostliny milují, ne proto, že z nich mohou vytáhnout peníze, ale proto, že jsou živé a svým životem pomáhají žít i nám samotným.

Na závěr snad jen maličkost. Zkuste si vzpomenout, kdo v tomto křesle seděl před DAMZ.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie