Nejlepší Změna pro Železnici za posledních 100 let

Jako člověk otevřený novinkám a inovacím se snažím sledovat vývoj a nápady rozprostřené na celém světě. V posledních letech se až na „HYPERLOOP“ nedělo moc na kolejích, či železnici, a proto většina zpráv proto reflektovala spíše negativní záležitosti a disproporci mezi hodnotou a užitnou hodnotou.

Ovšem toto se změnilo 8.8.2017, kdy jsem objevil koncept, který mne nejdříve překvapil a následně, když jsem si uvědomil jeho možný dopad a genialitu, vyrazil mi dech.

Namísto toho, aby vláčky jezdili jen na kolejích, nápad je, že pojedou i pod nimi.

Možná mě máte za blázna, a já se Vám nedivím.

Jak by asi mohli jezdil vlaky pod?

Podívejte se na obrázek níže a dostane se Vám první odpovědi.

A půjdete-li ještě dál, nepřestanete žasnout. Pro mne je ono žasnutí spojeno ještě s jedním aspektem. Někdy v letech 2005-2008 jsem s rozvojem obnovitelných zdrojů a technologií využívajících nejen energii slunce, ale i větru a samozřejmě vody, sepsal a publikoval článek s tématem možnosti využití „větrné energie“ z projíždějících aut pro osvětlení dálnic.

Článek měl sice nějakou odezvu, ale ta byla ve větší míře negativní s vyjádřením TO JE BLBOST, TO NEJDE,  nebo TO JE ALE KRAVINA, NEMÁ NIC LEPŠÍHO NA PRÁCI?

Ve svém životě i práci jsem maratonským běžcem, mé projekty se rozprostírají často na časové linii delší než dekáda, a proto ony negativní odpovědi nebyly pro mne koncem cesty. Po zhruba dalších pěti lety se podobný koncept objevil na sloupech osvětlení na některých úsecích v Číně. Jednalo se o sloupy veřejného osvětlení, které na horní části měly umístěný solární panel a pod ním vertikální větrnou elektrárnu pomáhající v době bez slunečního záření.

Oproti mnou popsanému konceptu však nepočítali designéři s „větrem od aut“, ale přírodním, protože bylo používáno jen na širokých, otevřených plochách a ve značné výšce.

Jak však vidíte sami, designér návrhu prezentovaného pod názvem TVILLINGAR, umístil své větrné elektrárny, či generátory, nebo sběrače větrné elektrárny přímo do blízkosti a na úroveň „vlaku“, což by znamenalo maximalizaci výkonu.

Na závěr obrázek konceptu jako celku s definovanou využitelností.

Jak jsem uvedl v úvodu dnešního článku, sledování technologií, novinek a možnosti jejich uplatnění v praxi, patří k mé práci stejně jako pracovní oděv, rukavice a boty s ocelovou špičkou a věřím, že dobré a funkční koncepty by měly najít svou cestu k realizaci.

TVILLINGAR k nim patří a z pohledu efektivity si myslím, že by měl dostat zelenou dříve než HYPERLOOP pana ELONA MUSKA. Je zde však jeden problém, designér pan Prathyush Devadasi není ELON MUSK a celebrita, je to „jen“ zkušený designér jenž aktuálně pracuje v zemi středu u výrobce autobusů.

I přesto věřím, že o něm a o konceptu TVILLINGER neslyšíme naposledy, mimo jiné i proto, že přináší EFEKTIVITU, tedy něco, co na dnešní železnici, schází.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie