Stonožky a Mnohonožky

Prvního listopadu dva tisíce sedmnáct na mne z jedné ze sociálních sítí vyskočil následující nápis „28 let po revoluci nám zase začnou vládnout komunisti“. Pod ním byl komentář „a nejhorší na tom je, že jsme je zvolili demokraticky“.

Vše souvisí s komedií, kterou vysílá nejen státní televize a rozhlas, ale všechna tuzemská media. Název této komedie je

DEMOKRATICKÉ VOLBY DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Jen den předtím, jsem měl v podvečer rozhovor se svým 95 ti letým dědečkem.

Vzpomínal.

Kromě jiného na to, proč se od mala bojí elektřiny.

Na to, že v dobách minulých se topilo uhlím, a i to erární bylo bez kamení.

Ale také se podivoval nad tím, jak si někdo může myslet, že devět stran v parlamentu, je dobrý nápad.

„Vždyť se nedomluví a nedohodnou lidé z jedné partaje, nebo rodiny, jak se mohou dohodnout členové z devíti“

Druhou myšlenkou, kterou pak rozváděl byla skutečná síla stran a s ní související počet členů.

Dědeček se narodil jen několik málo let po konci první světové války. Své dětství prožíval v době hospodářské krize. Své dospívání pak za druhé světové války a většinu života v době socialistické republiky.

Celý svůj život učil druhé krásám cizích jazyků, a to nejenom na papíře, ale sám byl aktivním mluvčím a byl prvním, kdo přijímal od žáků výzvy na další rozšíření své slovní zásoby.

Za celý život jsem slyšel dědečka použít sprosté slovo, či mluvit vulgárně jen jednou, nebo dvakrát. Prostě mu ta slova nešla přes jazyk a má-li číst některého ze současných tuzemských autorů má problém s tím, že knihy, stejně jako mluva mnohých, včetně politiků vzala vulgárnost a sprostotu za svůj základ a staví na něm budoucí hodnoty.

Snažím se o totéž. Ne o vulgárnost, ale naopak o spisovnost své mluvy, a to i přesto, že je mi to někdy vyčítáno, jako chyba, či archaismus.

Dočetli-li jste můj text až sem, pak se možná ptáte, co má s obsahem společného název dnešního příspěvku a co to celé má společného s politikou.

Téměř nic. Snad jen maličkost.

Abychom se k ní však dostali, dovolím si Vám položit dvě otázky

  1. Kolik nohou má stonožka?
  2. Kolik nohou má mnohonožka?

Odpověď Vám tentokrát neprozradím, nechám její nalezení na Vás samotných, ale věřím, že pak dokážete pochopit souvislosti, na které se ptali Vy sami.

P.S. ani pod jedním z linků se sice neskrývá nápověda, ale za přečtení stojí oba, tak se nebojte nabídky využít.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie