Staré Dobré Časy

Nedlouho po volbách a prvním slosování loterie štěstí, bylo rozhodnuto využít historické prostory parlamentní sněmovny a souvisejících prostor a připravit za odměnu pro voliče Vánoční kratochvilnou hru o jednom, nekonečném dějství, nazvanou Hrátky s Politikem.

V hlavní roli dekádami osvědčení herci, doplněni mladým stavem. V řídících funkcích špatný herec, jenž se za odměnu stal ještě horším divadelním ředitelem, aby za odměnu získal ministerskou funkci, za jejíž nezvládnutí dostal další, tam kde je ještě co zničit. Další z vedení malý muž, s pichlavýma očima, jemuž již dva státy jsou zdrojem nekonečné radosti z prostředků, které je možné tak krásně beztrestně získat.

A lidé, voliči, jež v dobré víře říkali si budeme volit, ANO, budeme volit, protože ONI budou jiní, vždyť to slíbili.

Jaké je pak probuzení, když po sečtení hlasů a udělení mandátů beztrestnosti, začnou nepřátelé na nože, namísto aby tyto nabrousili a používali k tomu, k čemu slíbili, mazat jeden druhému na tlustý krajíc ještě tlustší vrstvu medu a navzájem se krmit po každém, z vyčerpávajících představení pro veřejnost.

Nemohu souhlasit s prohlášením politologů, že se v Čechách zastavil čas.

Ono se ho totiž podařilo za pouhých Dvacet osm let otočit a naše země se tak stává jedinou na světě, kde se podařilo tento proces cesty zpět v čase realizovat.

Věřím, že nejen mladí komunisté se těší na dobu, kdy do pasu přibude výjezdní doložka nutné pro cesty za hranice všedních dnů mimo povolené destinace pod korouhví rudých vlajek. Jejich rodiče a prarodiče jistě z tajných skrýší vyjímají pečlivě uschované rudé šátky, kravaty, modré košile a nejeden jistě i rudou vlajku na níž zlatě vyšitý hledí do kraje zlatý srp a kladivo, vždyť přidá-li se pár hvězd, může se namísto spodního prádla objevit na hradním stožáru, jako nová.

Nedávno náctiletí po vzoru svých soudruhů, kolegů a kolegyň považují za normální spojení studia s vládnutím státu a zasedáním ve sněmovních výborech a stejně jako oni, nebrání se dvěma, třem, či více placeným funkcím, které budou stíhat vykonávat ku prospěchu lidu, kterému vládnou a jež jim dal důvěru.

Piráti rozhoupávají boky své lodi na klidných vlnách rybníku svět, aby dokázali, že bouře je jejich životem a živlem, avšak již přemýšlí, zda-li by houpání nebylo dost, či ho nezvládlo pár robotů, či námezdních dělníků, protože přeci jen, v podpalubí není dost světla pro hlavy osvícené a pomazané.

A v zahraničí jen tiše závidí, jak samet revoluce dokázal zavázat oči, ucpat ústa a hlavně zklidnit emoce. Že si to sami neuvědomili dříve, takhle další Nobelovi a mnoho dalších cen, budou opět putovat do země zaslíbené, která ani při nárůstu výšky hladiny světových oceánů nebude postižena, a to i přesto, že je dávno pod hladinou.

Tento text píši v prostorách své kanceláře, kterou bych nemohl mít, kdyby v Listopadu 1989 nenastal dějinný zvrat, který dnes tolik lidí zpochybňuje. Dělám práci, kterou miluji a k níž patří psaní i tohoto textu, psaní, které jsem začal právě den po 17 listopadu 1989 a už s ním nikdy nepřestal, přesto, že mi mnozí říkali, že jen ztrácím čas, protože to stejně nikdo číst nebude. Připravuji se na vedení workshopů zaměřených na sdílení výsledků své práce, které příští a následující týden proběhnou v průmyslové Ostravě i smogem zaplněné Praze.

Krásné staré časy si nepamatuji

Po zákroku na odstranění vady řeči, mi totiž vzpomínky na mé dětství byly zablokovány a já znám je jen z vyprávění, ale i to mi stačí, aby mi běhal mráz po zádech, když začtu se do textů starých jako naše nová republika.

Copak jí nic vrátit nechci?

Chci!

Lidi, kteří mne obklopovali a odešli tam, odkud pohlazení a slovo již nedorazí a nebylo jich málo.

Ty mi však pokrytectví a vánoční fraška z parlamentu nevrátí.

Vám snad ANO?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie