Bezejmenné Osobnosti

Včera byl pro mnohé první pracovní den roku, pro jiné jen další z řady nekonečných dní táhnoucích se jak žvýkačka na kalhotách, či psí lejno na podrážce bot. Rok minulý byl rokem vrtochů mocných osobností, které však z pohledu ekonomického media, žádnými skutečnými osobnostmi nebyli.

Skutečná osobnost, totiž jméno postrádá.

Má jen pracovní zařazení.

Dělník.

Dva dny před koncem roku totiž vyšel v iHNED článek s názvem, který u mne vyvolal potřebu psát, tento zní:

OSOBNOST ROKU 2017 PODLE HN: KVALIFIKOVANÝ DĚLNÍK VE VÝROBĚ. BYLA TO NEJVÍC NEDOSTATKOVÁ PROFESE, FIRMY MUSELY BRÁT KAŽDÉHO.

Musím říci, že se již těším na vyhodnocení například kategorie výrobku roku, kde z pohledu hodnotícího nedostatku budou mezi sebou soupeřit MÁSLO A VEJCE Z KLECOVÉHO CHOVU. Bude to jistě souboj na ostří nože a kdo ví, nepřidá-li se i slanina z LET.

Když jsem název uviděl, vzpomněl jsem si na rozhlasovou hru, kterou jsem v minulém století, v době předinternetové, slyšel jako chlapec a jež se mi zapsala do mých mozkových závitů. Nevím sice, jak se jmenovala (ale dohledat by jistě šla), ale vím, že byla o cestě časem, o snaze zvrátit chybné rozhodnutí. Cestovatel se vydal na cestu historií ve snaze zjistit jméno alespoň jediného dělníka, který stavěl Egyptské pyramidy, aby dokázal, že budoucnost není stavěna na zádech bezejmenných.

Nepodařilo se mu to.

V hlavách a učebnicích často nekončí ti, kdo změnu tvoří vlastním potem, krví a často i životy, ale ti, kdo tahají za provázky a profitují ze svých bílých štítů a dlaní hladších sametu.

Tak tu máme osobnost roku 2017.

Nemá jméno.

Je to DĚLNÍK.

A jak říká zbytek názvu, je to kdokoli, kdo se nazašil dost hluboko, bez ohledu na to, proč svou práci dělá, či zda za ni něco dostane, či odměnu shrábne někdo úplně jiný například agentura, lichvář, či nenasytná státní pokladna, či spíše úředník, který jí dal bezednost.

V jednom s Hospodářskými Novinami souhlasím.

Dělník, resp. jakýkoli pracovník jenž vykonává práci přidávající skutečnou hodnotu, je skutečně tím nejdůležitějším a je jedno, utahuje-li šrouby, či uklízí podlahu, prodává, či se stará o jiné.

Jdeme-li po hierarchii směrem vzhůru pak, roste nám odměna a ubývá přidaná hodnota práce, která se postupně mění v zaměstnání.

Pohybujete-li se v továrnách a na pracovištích mezi OSOBNOSTMI ROKU téměř každý den, zjistíte, že bezejmennost není jen otázkou soutěže o osobnost roku. Ti nahoře často mají pro Osobnosti roku mnoho jmen a názvů, žádný však není odměnou, spíše plivnutím a téměř nikdo nezná, až na pár výjimek jméno té, či toho, kdo práci odvádí.

Namísto jmen vyskakují jen grafy KPI a hodnocení dle OEE a skutečnost, zda-li bylo hůř ve dne, nebo v noci.

Budoucnost však nestojí na bezejmenných, všichni totiž jména mají, a i když se mi nepovede je sem uvést zdaleka všechna, nechte mne je do mých blogů vkládat. Nejsou to mrtvé duše, ale skuteční lidé, kteří se rozhodli dát do své práce to nejdůležitější – LÁSKU a ta je rozdávána mezi všemi, kdo výsledek jejich práce vezmou do rukou.

Přeji Vám efektivní den a nezapomeňte, že jméno mají i ti, u kterých jste o něm nikdy nepřemýšleli.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie