Kolik stojí profesní slepota

Od roku 2013 se zabývám (nejdříve jako OSVČ a následně jako majitel společnosti) implementací projektů prevence vzniku odpadu v průmyslových závodech, logistických parcích a na dalších místech. Již předtím, v roce 2010 jsem však v praxi realizoval první projekt tohoto typu zaměřený na jednorázové palety.

Speciálně pak na jednorázové dřevěné palety.

Projekt nesl zkratku OWWP, což znamená One Way Wooden Pallets. Tento jsem inicioval a realizoval ještě pod hlavičkou japonského zaměstnavatele, jehož jsem následně po třech letech opustil abych se dal na dráhu samostatného smysluplného podnikání.

Po třech letech jsem zveřejnil informaci o druhé fázi projektu, kterého se japonský zaměstnavatel rozhodl již nevěnovat. Přinesl mu sice velkou mediální pozornost, pčřinesl i faktické snížení dopadů jeho operací na životní prostředí, ale on se rozhodl, že není projektem zajímavým, kterému je potřeba věnovat čas. I toto rozhodnutí pro mne bylo důvodem vydat se na volnou nohu, a to na prahu dvaačtyřicítky.

S ohledem na skutečnost, že firma sídlí v průmyslové zóně na Borských polích, zajel jsem se čas od času podívat, jak si stojí s nástrojem, který jsem novému managementu ponechal.

Výsledek je tristní.

Vypadá to, že všechny nástroje, které byly vyvinuty, byly hozeny spolu s funkčními a nastavenými procesy do koše, a namisto nich byly objednány koše další (resp. kontejnery) ve kterých se likviduje vše co přijde pod ruku.

Aby toho nebylo dost, rozrostlo se úložiště odpadu a nepoužívaných věcí na samé hranice sdílených pozemků, které jsou v logistickém parku obhospodařovány a je pro mne záhadou, jak mohou dodavatelé dovolit, aby jejich draze zakoupené vratné obaly byly permanentně vystavovány nepřízni počasí, případně vyhazovány na hromady dalších obalů, jako přítěž.

Při poslední návštěvě, kterou jsem realizoval týden před vydáním tohoto příspěvku, jsem opět měl možnost po jednání na společnosti DHL, se dojet na místo, které bylo čisté a prázdné. Stav, který jsem nalezl předčil všechna má očekávání.

Na prostoru kolem skladu je „uloženo“ bez jakékoli ochrany zboží (obaly) a materiály v hodnotě převyšující částku 1 milionu korun.

K paletám, přibyly části regálových systémů, několik set válečkových drah, několik tisíc plastových obalů, speciální stohovací paletové rámy a další výrobky, jejich nákupní cena byla v době nákupu jistě pěti až desetinásobkem částky, kterou indikuji o jeden odstavec výše.

Za nejvíce alarmující pak považuji dvě skutečnosti

  • Společnost měla nástroj prevence vzniku odpadu implementován, ale nedokázala si ho udržet
  • Společnost ignoruje narůstající objemy přebytků a vytváří z nich téměř cíleně odpad

To vše se děje i přesto, že prevence vzniku odpadu fungovala. Přesto, že služba, na standardní odběratelsko-dodavatelské úrovni, která by byla schopna tento stav minimalizovat byla nabízena. Všechny nabídky zůstaly s jedinou výjimkou, bez odezvy.

Počet klientů, s nimiž jsem měl za dobu svého samostatného působení možnost pracovat, potenciálně roste. Každý z nich se učí vzniku odpadu předcházet od nuly. Vrátím-li se za měsíc, nebo za rok, odpadů je ještě méně, než jsme původně očekávali.

Proč ten rozdíl?

Protože zatímco jedněm je myšlenka vytváření světa bez odpadu a plýtvání blízká a přisvojí si je, je jiným zbytečnou přítěží ve sprintu za profitem a k němu rostoucí objem výroby, i když je neadekvátní výrobě, napomáhá.

Je to krátkozrakost, nebo chcete-li, profesní slepota. Chcete-li skutečně, aby Vaše děti a další generace nemuseli žít na skládce, je třeba se nebát se jí zbavit a nebudete-li vědět jak, sledujte naše projekty a naši práci. Rád je s Vámi všemi budu sdílet a pomohu Vám je implementovat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie