Konec, nebo Začátek?

Když jsem 20.11.1989 vyvěsil na nástěnku Gymnázia, ve kterém jsem byl v maturitním ročníku svou první báseň nazvanou MY CHCEME SVOBODU, byla tato stržena, já (podepsaný autor) předvolán do Ředitelny a byl jsem důrazně varován, před podobným chováním.

Následující den se text objevil na všech nástěnkách a já, díky rychlé změně, byl jsem nakonec k maturitě se značně pozměněnými tématy, připuštěn a školu dokončil.

V té době jsem si neuvědomoval, jaký vliv na mne bude můj první veřejný text mít a prostě jsem psal další a další a často i podstatně delší, z nichž většina končila v šuplíku, či mé vlastní knihovně.

S rozvojem internetu jsem začal publikovat své texty na téma mobilní technologie a počítače on-line a získal tím zajímavý vedlejší příjem v době, kdy bylo ještě třeba pro české občany převádět texty z angličtiny a dalších jazyků do češtiny a často k nim i přidávat doplňující informace, kterými internet nebyl ještě naplněn.

Mezitím, jsem psal texty spíše pracovního rázu, související s tou, či onou činností jíž jsem se profesně věnoval, a to až do 14.9.2014, kdy jsem se rozhodl otestovat, zda-li dokáží blogovat formou každodenního příspěvku po dobu jednoho měsíce.

O téměř čtyři roky později mohu konstatovat, ano dokázal jsem to.

Ovšem cesta byla křivolaká a papír se změnil v obrazovku a internet a já měl možnost pochopit, že pod pojmem SVOBODA SLOVA rozumí vydavatel či poskytovatel prostoru vždy něco jiného.

To vše se mi promítlo před očima v jediném okamžiku, ve kterém jsem uviděl na britském serveru THE GUARDIAN článek s fotografií níže a vedle něho kontextovou reklamu.

Titulek zní

ČEŠTÍ KOMUNISTÉ SE VRÁTILI DO VLÁDY JAKO HYBATELÉ MOCI

Podtitulek dodává

Čeští komunisté získali poprvé od roku 1989 skutečný politický vliv díky dohodě s premiérem o podpoře při projednávání důvěry jeho vládě.

Říká se, že se člověku promítá jeho celý život před smrtí, já se však umřít nechystám, minimálně ne tak brzy, a proto bych spíše řekl, že je to konec.

KONEC. KTERÝ PRO MNE ZNAMENÁ ZAČÁTEK NOVÉ CESTY.

Stejně jako před 29 lety

S demokracií a svobodou slova v médiu pana premiéra jsem měl tu čest se již setkat osobně. Stejně jako s se svobodou jeho (ne)přátel.

Proto jsem rád, že jsem se rozhodl svůj blog přenést a provozovat na stránkách jejichž výhradním majitelem a tvůrcem obsahu jsem já sám.

Jsou malé, bezvýznamné, ale jejich jádrem je energie a láska, kterou vkládám a kterou reflektují jak ti, kteří mi rozumí, tak ti, kterým je trnem v oku stejně jako má činnost. Zatímco první nabíjí, ty druhé vyčerpává odebírajíce jim negativní energii v transferu na její protipól.

Stránky www.industrial-upcycling.cz a zvláště pak blog http://industrial-upcycling.cz/index.php/blog/ jsou mým výrobkem, či lépe řečeno jsou součástí mne samotného stejně jako fyzické výrobky a projekty, které prochází mýma rukama.

Rád bych, aby jste negativní vývoj tuzemské politické cesty nebrali jako konec cesty, ale stejně jako já, jako její začátek, protože jen tak dokážeme tuto cestu změnit a nebudeme muset čekat na další generaci, že to udělá za nás, protože bychom se také nemuseli dočkat.

P.S. text tohoto anglického článku mi pomohl zároveň odhalit, to po čem jsem marně pátral v tuzemsku a to, co vlastně znamená název strany pana premiéra.

Je to AKCE NESPOKOJENÝCH OBČANŮ, tak myslím, že je načase dáti ji novou, reálnou náplň.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Můj blog

    Formulář

  • Kategorie