Česko vysychá, připomínají nám media. Česko vysychá, připomínají nám politici. Česko vysychá, připomínají nám vodohospodáři s dodatkem, že bez dotací to nepůjde. Česko vysychá připomíná nám Mlynářův rybník. Česko vysychá připomínají nám uměle zasněžované sjezdovky.
Ano.
Je to tak.
A namísto toho, aby se s vodou přestalo plýtvat, či stát začal systémově a systematicky omezovat plošnou spotřebu, či se ptal, co s tisícovkami vrtů, kde voda je, ale s ohledem na její znečištění způsobené ignorancí jejich existence, přemýšlí úřednický politik nad tvarem a obsahem dalšího razítka s textem SCHVÁLENO.
Abych nezapomněl, chtěl jsem říci, VODA JE.
Skutečně, a dokonce je na většině území republiky, tedy pardon, rád bych to upřesnil, je pod většinou území republiky, protože jestli si nikdo nevšiml je náš stát nejen srdce Evropy, ale i velkou mísou se zvednutými okraji. Mísou, která ukládá vodu hluboko pod zem.
Tak hluboko, že je velmi těžké a nákladné se k ní dostat.
No, abych nezapomněl, ono to tak nákladné být nemusí.
Dokonce ani není
A co víc, dokonce existuje v tuzemsku člověk, který pochopil dávno před ptáky na ministerských křeslech, že voda je poklad a je proto třeba k jejímu využití přistupovat efektivně a namísto dotací na nekonečnou spotřebu, spotřebu zajistit, ale kontrolovat průtok, tak aby to nejdražší nekončilo v kanálech, aniž by se využila jen jedna jediná kapka.
Právě nekontrolovaný průtok bez využití, je však cílem vodohospodářů jsoucí si tvrdě za svým
A jen VEOLIA je SCHOPNA VYROBIT VODU, jak tvrdila a možná ještě na svých přednáškách, workshopech a státem hrazených akcí tvrdí její mluvčí.
Nedostatek vody je cíl, protože znamená dostatek profitu při stejném, či často menším, objemu práce.
Ta vzácná tekutina, je totiž dobře schována hluboko.
Hluboko znamená draze.
Nepotkáte-li se s Pavlom Florišem, který již řadu let vyrábí větrná vodní čerpadla, která jsou dnes, ve své druhé generaci, schopna vodu čerpat až ze 100 m hloubky, a to jen a pouze za pomoci síly větru a zkušených rukou, které vedlo srdce k vytvoření celosvětově unikátního řešení, jež svou životaschopnost ukázalo nejen na českých a slovenských loukách a pastvinách, ale i v poušti Gobi, či Saharské Africe.
Rád bych doporučil všem, aby si stránky WWW.PFLORIS.CZ nejen dali do záložek, ale hlavně dobře prohlédli, protože je možné, že se na čekací listinu zájemců zařadí velmi brzy.
Pan Floriš nehledá materiální bohatství.
Své výrobky vyvinul a vyrábí proto, že ví, jaká je skutečná hodnota vody. Je to hodnota života, ne peněz, a to je to, co mu pomáhá nejen žít a vyrábět, ale dává smysl jeho životu a práci a pro mne je velkou ctí, že mi dal možnost s ním spolupracovat.
P.S. nová technologie pana FLoriše umí vodu i vyčistit a možná by stálo za to, kdyby některý z úředníků opustil svou židli a pana Floriše navštívil. Pravděpodobně by totiž zjistil, že tisíce nepoužívaných vrtů by mohli díky větrným čerpadlům, která uvidí dostat svůj smysl, a to i bez milionů či miliard alokovaných na každý vrt. Jestliže to totiž neudělá, udělá to někdo jiný, kdo pochopí, že úředníků, kteří nemají zájem na změně je třeba podstatně méně, než vody, bez které lze přežít jen několik dní, než nastane nevratné poškození jater.