Není to poprvé, kdy nadpis mého blogu zní jako název pohádky a myslím, že to není ani naposledy. Kdysi dávno jsem se nazval třemi „B“ pod jedním se skrýval Bojovník, pod druhým Blázen a pod třetím Básník. Věřím, že si všechna B nesu stále sebou a že i ona mi pomáhají v mé práci a životě.
V každém případě mne k napsání tohoto článku dovedla souhra náhod, při které jsem ve svém Plzeňském bytě měl na telefonu maminku bydlící v městysu Nové Strašecí a na obrazovce počítače video reklamu společnosti SIEMENS ukazující zářnou budoucnost plnou chytrých spotřebičů této značky.
Co že mají společného?
Téměř nic až na to, že jsme rozhovor vedli před polednem dne 29.10.2017, v den, kdy se přes Česko proháněl silný vítr a Nové Strašecí bylo, jako mnoho jiných míst po republice odpojeno od přísunu elektrické energie.
Maminka žije v rodinném domě se svým mužem a tatínkem (mým dědečkem) kterému do stovky schází jen pár let. Před ca jednou dekádou se rozhodli, že se plně odpojí od závislosti na fosilních palivech, v tomto případě uhlí, které se těžilo nedaleko a přejdou na elektřinu.
Domácnost sice nemají vybavenou chytrými spotřebiči výše uvedené, ani jiné značky, ale vše jim funguje na elektřinu dodávanou elektrickou sítí a tedy, v okamžiku našeho hovoru, jim nic nefunguje.
A tak v domě, jenž začíná pomalu vychládat, protože udržet teplo akumulované v předchozí době na řád více hodin, je téměř nemožné. Stejně tak je nemožné ohřát jídlo. Použít pevný telefon. Připojit se na internet. Rozsvítit, či jen spláchnout, nebo se umýt teplou vodou.
Naštěstí jsou moji rodiče zvyklý vyrážet pod stan a jídlo dokáží ohřát na plynové lahvi a malém vařiči, a tak si dokáží ohřát i vodu na omytí, případně na čaj, či kávu. Záchod si dokáží zalít vodou ze sudu, kterou si vynesou v kýblech poté co byla zachycena do nedotovaných sudů, které z logiky věci, byly pod každým domovním okapem.
Přemýšlím, jak se budou, v podobných případech mít lidé bydlící a žijící v chytrých domácnostech vybavených nejmodernější iOT a komunikačními rozhraními na bázi neuronových mozků.
Nenají se
Nezavolají si
Nezeptají se googlu či siri, co mají dělat
Neumyjí se
Nespláchnou
Nedostanou se z domu
Neotevřou si okno
Nezahřejí se topením
Budou jen čekat, a v nedostatku možnosti být připojeni, se možná uchýlí i k tomu, že spolu začnou mluvit, či se dokonce obejmou, aby se zahřáli.
Lidé se nesnaží v mnoha případech žít v souladu s přírodou, ale bojují s ní, v dávno prohrané bitvě KDO Z KOHO a prohrávají.
Čím lepší technologie, čím výkonnější počítače, tím náchylnější na každý z nečekaných kroků přírody. Vítr, Voda, Bouře, Zemětřesení, Vysoká teplota, či naopak ta nízká. Vše se opakuje po tisíciletí, jako výukový program v nekonečné smyčce a výsledek mizivý.
Je to jako kdyby se nemělo lidstvo už co učit.
Když jsem prošel internet, zjistil jsem, že se hovoří hlavně o událostech netýkajících se výroby, ale čekám, že na zítřejší cestě za zákazníky, uvidím a uslyším na místě víc, než jen foukalo. Odstavené stroje bez proudu, budou znamenat nevyrobení potřebné dávky pro zákazníky. Lidé v továrně bez práce, budou znamenat vícenáklady na pokladnu a rozfoukaný stan, bude znamenat nutnost ho zase a znovu zašít.
Politici mající plná ústa chytrých továren a chytrých měst si neuvědomují, jak málo stačí, aby i ten nejchytřejší ze systémů přestal pracovat. Co bude pak?
I proto považuji PRŮMYSL 5.0 za životaschopnější a správnější, protože dává jasnou odpověď.