Chytrá města. Chytré firmy. Hloupí lidé
Pojem SMART již znají i ti, kdo anglicky nemluví. SMART totiž začíná být skoro všechno – mobilní telefony, hodinky, auta, domácnosti, ale i celé továrny, a dokonce i města. Předpokládám, že bude-li toto tempo pokračovat budou i SMART země a kontinenty.
Ovšem, než se tak stane, může se stát, že budou plné hloupých tvorů, kteří kdysi byli pyšní na to, že se od zbytku populace na zemi odlišují schopností myslet. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale čím více chytřejších „hraček“ máme kolem sebe, tím méně své buňky mozkové musíme namáhat.
Stejně je to i s fyzickou prací, s níž nám pomáhá čím dál více strojů a zařízení abychom my, páni lidstva, mohli následně deklarovat, jak moc dřeme.
V posledních letech jsem rozvoj SMART konceptů pečlivě sledoval a od 90 let minulého století jsem stejně pečlivě činil to samé při rozvoji osobních přenosných počítačů, mobilních telefonů a dalších „technologických hraček“. Zatímco v minulosti byly „hračky“ pouhými lepšími nástroji, které jsme používali na své cestě, v práci, v životě, staly se v posledních deseti letech cestou samotnou a v mnoha případech i cílem.
S ním, či s nimi, se postupně vytrácí jeden důležitý aspekt, resp. prvek.
Definice konceptů SMART CITY, SMART FACTORY, SMART GRID, SMART HOME a dalších pojmů mají jedno společné, jsou plné krásných, úžasných technologií, majících výkonu na rozdávání. Umožňují vše řídit na dálku, propojovat, komunikovat mezi s sebou apod.
Připomínají sen.
I pro mne.
Bohužel se tento sen nazývá noční můra a často mi při pomyšlení běhá mráz po zádech a probouzím se propocený, našel jsem totiž, že ve všech, v každém jediném jediném ze SMART konceptů, schází shodná maličkost
Ano, vypadá to, jako kdyby stroje vyráběly pro stroje, a i když se hovoří, že chytrou domácnost, či inteligentní dům bude uživatel řídit na dálku, je třeba si všimnout, že nikde není řečeno, že uživatelem musí být člověk.
To vše ukazuje, že jsme se dostali na významnou křižovatku, na které je třeba se rozhodnout, zda-li budeme stavět budoucnost pro lidi, či pro stroje.
S průmyslem 4.0 a bezmyšlenkovitou podporou SMART konceptů, totiž druhá varianta bude blíže, než se nám může zdát. Dne 25.1.2018 oznámili vědci, že tzv. DOOMSDAY CLOCK, neboli hodiny soudného dne, ukazují ručičkami téměř poledne, a jsou mu nejblíže ve své historii. Neznamená to nic jiného než, že lidstvo je jen krůček od neodvratného konce, který si pravděpodobně samo způsobí.
Není nutné si pod tímto představovat hned atomovou válku, stačí jen skutečnost, že učiníme lidi a potřebu myšlení nepotřebnými a pak je jen krůček, aby se tak oblíbené seriály na téma živí-mrtví, staly realitou.
Nebudeme mít totiž pro co žít.
Život bude postrádat smysl.
Jedná se o stav, který částečně nastává v okamžiku odchodu „na zasloužený odpočinek“. Na odpočinek, na který se půlku života těšíme, abychom se ho třičtvrtě života obávali a snažili se mu vyhnout.