DEMISE(KT) VLÁDY bezpáteřních

Ačkoli se snažím vyhýbat politice a politickým tématům vyhýbat po svém nedobrovolně-dobrovolném odchodu ze stránek Parlamentních listů, nedá se kontakt zcela a úplně vyloučit. Obzvláště pak demise vlády přednesená panem předsedou, víří vlny více než jen májový větřík.

Ještě v den, kdy informace o demisi byla prezentována veřejnosti, samozřejmě prostřednictvím všudypřítomných medií, a ještě přítomnějších sociálních sítí, začali se ozývat skupinky „odvolaných“, že nastane

DEstabilizace

Následována

DEstrukcí

A celé že je to

DEmagogie

Jedné osoby, zvolené těmi samými politiky do vedení státní moci.

Netrvalo dlouho a přidala se i DEVALVACE, DEBOLŠEVIZACE, DEGENERACE DEMOKRACIE až to vypadalo, že nepoužije-li politik, politický komentátor, či expert na slovo vzatý slovo začínající písmeny DE, bude navždy odepsán.

Tento blog píši jen den, po oznámení a vyjde za dva týdny a slibuji, že jej ponechám v původní znění a bez titulků, tak jak to dělám již několik let.

Těch několik, po které se věnuji ve svém volném čase psaní, již tvoří dvě dekády a tato skutečnost mi byla připomenuta velkým bratrem GOOGLE, když mi nabídl tzv. RSS FEED autora Michael Rada, nejstarší z několika stovek článků je z 20.10.2000 a píše se v něm, že přenosný počítač přinese internet do postele (takový nesmysl, že). Texty nejsou nejstarší, na internet jsem začal psát již o dobrých 5-6 let dříve, ale stopy odvál vítr a datový prach.

V každém případě, mne tato vzpomínka utvrdila v názoru, že za tím co napíši, si stojím a je jedno, zda-li to je v den vydání, či o dvacet let později.

Podívám-li se na současnou (minulou) a všejedinou vládu zjistím, že slova, která politici vyřknou, pozbývají platnost v den vyřčení, ne-li dříve.

Důvodem, proč mezi volbami není třeba sundávat předvolební letáty a plakáty je mi už také jasná. Lidé zůstávají a nesplněné sliby také, tak proč se k nim nepostavit čelem, když voliči stejně zapomněli, že na domech a plochách viseli ty samé pohádky již před pěti lety.

Bohuslav Sobotka zdůvodnil své rozhodnutí tím, že není možné být ve vládě s jedincem, který permanentně lže, krade, mění kabát i směr, podle toho, kde odkud to bude méně páchnout. Přiznám se, že mne nepřekvapil zvolený krok, ani jeho použití, ale skutečnost, že pan předseda hovořil o jedinci, cožpak nám politici již vytvořili celiství organismus, GAIU, která mluví za sebe a za všechny najednou?

To že se jedná o parazita, to je jasné, ale onu samojedinost bylo třeba ještě přiřadit.

Podíváme-li se na zápis DEMOKRACIE v encyklopedii aktuálně zakázané v jednom (skoro EU státě), zjistíme, že tento výraz znamená:

Demokracie je forma vlády, ve které se všichni občané rovně podílejí – přímo nebo nepřímo skrze volené zástupce – na navrhování a přijímání zákonů, kterými se řídí jejich společnost.

Formu vlády, na které so rovně podílejí všichni občané.

Co kdybychom se tedy chopili příležitosti a namísto „zástupců“ rozhodovali sami?

Možná by to nebylo úplně od věci, protože hned první rok, by se ztrátový stát, dokázal dostat pravděpodobně do stavu ziskového, a to jenom tím, že by se přestali vyplácet „odpustky“ za práci pro lid. Také by se mohlo stát, že najednou bude každý viník mít vlastní tvář, a ne tu zástupcovu. Nebo by Insolvenční správci, držící u krku nejen dlužníky, ale i věřitele, nemuseli stát vprostřed proudu ignorujíce děravé zákony, ale prostředky by bez zdržení mohli téci od jedněch k druhým. Lidé by mohli půjčovat Lidem, a nemuseli by mít strach, že si je všechny nekoupí ten, kdo z dluhu, vyčaruje mamon rozsahu milionu duší zemřelých v hanbě za jiné.

Ne jeden, ale tři návody jak na to, nám dává dokonce i naše vlastní historie.