V závodech klientů, bez ohledu na segment, nacházím často stažená hrdla, nazývaná úzká, či „bottle neck“ a téměř vždy nacházím též svěšené hlavy a vrásky na čelech těch, kdož přemýšlí nad tím, jak se jich zbavit. Často se však stává, že z problému uděláme výhodu.
Ačkoli tento proces probíhá často a já implementuji změnové myšlení běžně, dosud mne nenapadlo se podívat na původ slova a vyjádření na internetu, a proto to udělám až nyní, při psaní tohoto příspěvku.
Název v češtině zadaný do vyhledávače google nachází mi jediný adekvátní odkaz, a to EFEKT HRDLA LAHVE. K mému překvapení mne vůbec nevede do průmyslu, v němž ho slýchám nejčastěji, ale do demografie o které vím, jen to, že existuje. V tomto segmentu, je nazýván mimo jiné EFEKTEM ZAKLADATELE.
Zde je citace úvodní části odkazu:
Efekt hrdla láhve (známý též jako efekt zakladatele či bottleneck efekt) nastává při prudkém poklesu počtu jedinců v populaci (na 50 % původního stavu a méně). Spočívá v tom, že při takovémto nečekaném zúžení populace nutně dojde k poklesu genetické diverzity, neboť se všechny existující genetické možnosti do malého množství potomstva nevejdou. Projevuje se prudkým posílením významu genetického driftu. Má nevratný efekt – i když se velikost populace opět obnoví v plném rozsahu, ztracené alely zůstávají ztraceny, a genetická variabilita je tak snížena (v krátkodobějším uvažování, ve velmi dlouhodobém časovém horizontu se variabilita postupně opět zvyšuje). Nepříjemné je, že kvůli efektu hrdla lahve může dojít k fixaci alel nevýhodných znaků, které by se jinak v populaci prosadily jen těžko.
Věřím, že uživatelé z průmyslu nyní kroutí hlavou stejně nevěřícně jako já a dávají se na cestu průzkumníků, kteří chtějí zjistit více (já totiž postupuji stejně).
Jako další krok jsem svůj dotaz převedl do jazyka anglického a ejhle celá stránka již odkazuje na to, co znám a poslední odkaz první stránky je pro mne klíčový.
Ne proto, že odkazuje na stránky LINKEDIN, ale proto, že odpovídá na mou otázku, kterou jsem vyhledávači zadal. Na místo toho, abych se ptal pětkrát proč, jsem totiž přemýšlel a jednou se zeptal tak, abych dostal správnou a vyhovující odpověď. Ano, strávil jsem nad definicí dotazu více času, ale také jsem mnohonásobně víc času ušetřil nejen sobě, ale i dotazovaným tím, že jsem se jednou zeptal správně.
Můj dotaz totiž zněl?
PROČ MÁ LAHEV ÚZKÉ HRDLO?
Autor výše uvedené článku, pan Manesh Saroj Jhunjhunwala si totiž ve svém článku z března tohoto roku dal tu samou otázku a našel na ni odpověď.
Every Bottle has a neck which is made by design to ensure that the liquid when poured out of it is controlled and does not get spilled and gets wasted.
Tato odpověď v jazyce Českém zní takto.
Každá lahev má hrdlo, které je designovým prvkem sloužícím k tomu, aby byl objem vylévané tekutiny kontrolován a nebyl rozlit mimo a tím pádem nebyl plýtván.
V ten samý okamžik je tedy nasnadě se ptát, zda-li je úzké hrdlo něco negativního, či je opak pravdou?
Jedno z řešení, které aplikujeme v projektech INDUSTRIAL UPCYCLING je využití zpomalení toku pro implementaci kontrolních mechanismů, či předsazení kroků, které byly původně postaveny až za toto hrdlo, zároveň i například aplikace prostého kanbanu v jeho „kartové“ podobě, může znamenat, že se podaří narovnat křivky a disproporce, které průtoku brání. Vždy se však jedná o individuální přístup.
Jak se na svá úzká hrdla díváte teď?
Budu rád, když se na ně u Vás podíváme společně.