Každý z nás má někdy na něco chuť. Někdo na dobré jídlo, jiný na pití, někdo na dobrou knihu, na sex, na procházku, a někdo na to ukázat, že on, či ona na to má. V rámci listopadových aktivit jsem měl možnost ukázat, že já mám chuť vytvořit svět bez odpadů a plýtvání.
V rámci aktivit Střední školy techniky a služeb v Karviné, kterou vede paní ředitelka RNDr. Iva Sandriová, jsem byl požádán, zda-li bych s žáky nesdílel svou chuť k práci, kterou dělám.
S paní Sandriovou a jejími žáky konkrétně z oboru logistika jsem měl již možnost se setkat. Bylo to v rámci konferencí LOGISTICS RIDE a s ohledem na to, že hovoříme stejnou řečí, rád jsem pozvání přijal a do Karviné přijel. S ohledem na vzdálenost jsem však nabídl možnost pobytu na 3 dny z týdne otevřených dveří, a realizaci více prezentací, nakonec jich bylo pět.
V pondělí bylo téma INDUSTRY 5.0
V úterý pak INOVACE V LOGISTICE a EFEKTIVITA obalů
Ve středu SYSTÉMOVÁ PREVENCE VZNIKU ODPADŮ a ZERO WASTE
Krom mých přednášek proběhly na půdě školy v průběhu tohoto týdne ještě další čtyři. Tři přednášené odborníky Vysoké školy báňské v Ostravě a jedna zastřešená úředníky Svazu průmyslu a dopravy. A k právě té poslední, kterou jsem měl možnost si vyslechnout jako posluchač, bych se rád vrátil.
Nesla následující název EKONOMIKA NAŠÍ ZEMĚ A EVROPSKÁ UNIE a jako přednášející byli uvedeni pan Radek Špicar, Pavel Csank a M.Phil. Zatímco první dva hovořili, třetí seděl na schodech podia a aktivně využíval svůj mobilní telefon. Rád bych upřesnil, že pan Špicar je Víceprezidentem Svazu Průmyslu a Dopravy a pan Csank, jak jsem pochopil vede v Ostravě Moravskoslezské Inovační Centrum. Náplň práce pana Phila neznám, ale řekl bych že je řidičem pana Víceprezidenta, který přijel do Karviné až z Prahy a řečeno jeho slovy „netušil co má na akci dělat“.
Tuto nejasnost potvrdil i průběh přednášky, v níž oba pánové vystupovali lidově, po vzoru pana prezidenta, pravděpodobně proto, aby jim rozuměli všichni, i ti co ještě neměli za sebou vysokou školu, včetně té zahraniční a netykají si s miliardáři, či starosty měst, tak jako to dělají oni.
Prezentace byla, pardon Nebyla.
Jednalo se o diskuzi, jak na začátku uvedl pan víceprezident.
Stejně tak nebyl obsah.
Ohlášeného tématu EKONOMIKA NAŠÍ ZEMĚ A EVROPSKÉ UNIE se pro jistotu až na pár údajů o rekordní nízké nezaměstnanosti a nechuti lidí cestovat za prací, nikdo z pánů nedotkl. Zato však měli možnost opakovaně slíbit, že bude líp a to hlavně díky PRŮMYSLU 4.0, který je tím nejnovějším, a nejlepším, co mohlo naši zemi potkat.
Trošku je překvapilo, že jen o den dříve, ti samí studenti měli kromě jiného možnost, z úst pana Rady slyšet o PRŮMYSLU 5.0. Dalším překvapením bylo, že jsem seděl v sále a poslouchal.
Dokonce jsem dostal od mluvčích i prostor se vyjádřit k jednomu z témat a položit dva dotazy.
Tím prvním, který mne zajímal bylo JAK JE FINANCOVÁNO MORAVSKOSLEZSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM, kterého je jeden z mluvčích šéfem. Tím druhým pak CO VIDÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ JAKO POZITIVUM ČESKÉ REPUBLIKY A LIDÍ, KTEŘÍ V NÍ STUDUJÍ A PRACUJÍ.
Druhá zůstala bez odpovědi, a proto bylo nutné vzít v potaz, že je v Čechách téměř vše negativní a začíná to lidmi, kteří se prostě nechtějí jako v USA stěhovat za špatně placenou prací, či dojíždět za tou, co je placena ještě hůř. Navíc, oni nemají ani zájem si prožít prohry, často existenční, aby si mohli stoupnout před andělské investory v Silicon Valey a říci, nezvládli jsme to, ale když nám dáte peníze, tak příště to zvládneme.
První zodpovězena byla, ne sice v detailu, kdo výstavbu CENTRA financoval, ale zato jsme se dozvěděli, že dokáže dobře žít z nájmu 75 subjektů a z projektů, které realizuje pro firmy nejen tuzemské, ale i zahraniční. A jen tak mimochodem provoz doplácí pět akcionářů, z nichž jedním je město Ostrava, dalším Kraj a předpokládám, že to bude i Stát, bohužel k doplnění nedošlo. Jaksi utekly i informace, že CENTRUM funguje pouhý rok a že nešlo o výstavbu, ale převzetí nefunkčního a ztrátového modelu provozovaného pod jiným jménem.
Pánové svou hodinovou přednáškou, které trvala o půlhodiny déle ukázali důvod, proč je náš stát, ekonomika a politika ve stavu v jakém je, tedy špatném. Ačkoli neměli chuť a zájem, přijeli vysvětlit, že se všichni mohou mít stejně dobře jako oni sami.
Po skončení jejich přednášky, kterou nabourali časový harmonogram celé akce, a i mou přednášku se rychle najedli a zmizeli. Dojem, který u mne zanechali byl ryze negativní a to na rozdíl od studentů, kteří čekali na pokračování mé série. Zeptali se mne totiž kromě jiného na otázku:
PANE RADA MYSLÍTE SI, ŽE JIM TADY NĚKDO VĚŘIL?
Tento dotaz mi dal chuť. Chuť do práce. Chuť měnit a spolupracovat s lidmi, kteří mají svůj život před sebou, s lidmi kteří dokáží sami rozeznat umně zabalené lži od pravdy a chtějí se naučit, jak MLUVIT PRAVDU a nežít ve lži jen proto, že si k drahým jeansům, budou moci obout ještě dražší boty a vzít svetr, aby jim všichni věřili, že jsou jedni z lidu.
K tématu Dne otevřených Dveří se vrátím, musím jen nechat odeznít hořkost, kterou na patře zanechalo vystoupení lidí, kterým ani několikaměsíční příprava a dřina vedení, pracovníků školy i studentů, kteří celou akci připravili nestála za to, aby se oni sami připravili na jednu hodinu prezentace, která měla být sdělením toho, co si sami vybrali jako téma své vlastní přednášky.