Množí se mi ženy. Zatímco před pár lety po mně tisíce žen chtělo jen jedno, dnes je to již desetinásobek. Bez ohledu na věk přicházejí a zůstávají (v kontaktu). Blízkém souznění a já jsem rád, že mluvíme stejnou řečí.
Největší rozmach objemu nastal v době, když jsem před čtyřmi měsíci začal svůj první INDUSTRIAL UPCYCLING projekt zaměřený na textilní průmysl. Během jednoho měsíce se počet dámských návštěv ze stonásobil, stejně jako objem e-mailů a zpráv, které jsme si začali vyměňovat.
Již od přednášky v ROUBAIX jsem cítil že má aplikace systémové prevence vzniku odpadu a plýtvání v textilním průmyslu smysl, ale že bude tak žádaným nástrojem, by mne nenapadlo ani omylem.
Již od prvních kusých zpráv o rozšíření našeho záběru začaly z tuzemska i zahraničí chodit poptávky a dotazy. Po necelých 14 dnech byla první tříměsíční várka materiálu rozprodána, a to co bylo největším úzkým hrdlem stalo se nejsilnějším bodem z celého projektu.
Nebylo třeba řešit KOMU
Bylo třeba řešit NA KOHO SE NEDOSTANE
Nebylo třeba řešit ZA KOLIK
Bylo třeba řešit BUDE-LI DOST
Nebylo třeba řešit JAK DODAT
Bylo třeba řešit JAK INFORMOVAT
Projekt se rozjel i díky tomu, že více než polovina stávajících partnerů, i přesto, že jejich core business je naprosto odlišný má napřímo, či nepřímo něco do činění s textilem.
Zařizují si byty, v rodině šijí oblečení, zabývají se upcyklací, dělají divadelní kostýmy, opony, polštáře a miliony dalších věcí.
Necítím se však být pánem mnoha žen. Jsem spíše poctěn být jejich partnerem a podobně smýšlejícím přítelem, který vidí jehlu a niť nezačne lomit rukama a rozdělovat funkce dle pravidel domácnosti, ale navlékne nit a zašije, co je třeba.
Není to však jen látka, či textil, je to mnohem více.
Zkuste si například udělat analýzu toho, jaký je poměr mužů a žen v oblasti týkající se ZERO WASTE, UPCYCLINGU a dalších změnových procesech týkajících se životního prostředí. Číslo není vůbec malé a o to zajímavější je pozorovat pány tvorstva, jak shazují dobré kroky a aktivity, včetně těch, které činí Greta Thunberg.
Hned jsou to jen nemocné, slabé, hloupé ženy. Terče dobré jen k ukojení hladu a potřeby množení.
Jak krátkozraké.
Před několika měsíci se na první východoevropskou prezidentskou židli posadila žena a já bohužel neměl možnost se s ní, krátce před její inaugurací setkat a popovídat si v rámci workshopu týkajícího se mé práce, který proběhl v Bratislavě, tak jak bylo plánováno.
Paní Zuzana, je jednou z žen, které nejsou na svém místě proto, že by jim to dopřál muž, ale proto, že tam patří. Již v prvních měsících byla schopna dokázat, že žena není synonymem pro slabá a mladá pro hloupá a bez zkušeností, právě naopak.
Věřím, že naše (ne)setkání nebylo náhodné a nebylo ani poslední, stejně jako nebylo to se třemi ženami, které právě přichází do mé kanceláře, abychom si pohovořili o spolupráci, ne té jednorázové, ale té, která mění svět.
Přeji Vám krásný den a děkuji ženám jejichž předci osvobozovali Plzeň, že zůstali stejně hrdými bojovnicemi, jako byli muži a ženy, co přinesli do země utrápené válkou mír.