Procházíte-li se galeriemi, zjistíte že naprostá většina starých obrazů je zasažena v rámech. Nové umění se však z rámů vytrhává a jediné, co spolu s tím starým sdílí, jsou často stěny galerií a ceny, které rostou spolu se jménem, které prostory zaštiťuje.
Jsou však umělci, jejichž umění zarámovat a často ani schovat do galerií nelze. Jsou to umělci běžného dne a často i černé noci. Lidé, kteří chodí mezi námi a zanechávají za sebou stopy, které když objevíme, máme ještě větší radost, než z těch dinosauřích a namísto očí vytahujeme mobily a snažíme se okamžik setkání zachytit kromě vlastních očí a myslí, i do čočky fotoaparátu, který nosíme stále sebou.
Myslím, že nejznámějším, neznámým je umělec podepisující své obrazy a díla jménem BANKSY. Přesto, že jsou jeho díla světově známá, ceněná a uznávaná a přesto, že se některá prodávají za miliony a on, kromě obrazů stojí i za tvorbou filmů, dokumentů a knih, ví se o něm jen to, že pochází z Anglie.
Banksy je aktivistou, poukazujícím na nesrovnalosti vizuální formou, využívajíce prostor a prostředků, o které nikdo nejeví zájem. Jeho díla najdeme na rozpadajících se domech, v troskách po náletech, na rezavých mostech i v podzemí, či na střechách.
Ovšem není zdaleka sám a já bych rád dnes poukázal na další tvůrce, jejichž tvorba má něco společného s to mou. Tvoření je nám dáno jako životní potřeba. Když nepíšu a nesdílím, cítím se prázdný k prasknutí a jen najde-li se jedna skulinka řine se vše ven proudem, který nelze zastavit.
Mluvené i psané slovo, tóny, obrazy, fotografie, to vše sdílené v prostoru a čase nechává za mnou stopu.
Zároveň je však vše poplatné okamžiku vzniku a vždy mne zamrazí, přečtu-li si svá slova po dni, měsíci, roku, či dvaceti letech a zjistím, že okamžik stále trvá.
Myslím, že NIKITA GOLUBEV, to má těžší protože maluje do prachu cest a starostí, který se usadil na kapotách aut a nejenom na nich.
Jeho výtvory, ač často předčí svou propracovaností a krásou samotné nosiče, jsou pak bez milosti smývány proudy vody a zatím co v tuzemsku je nejčastější zprávou UMEJ SI TO VOLE, s přimalovaným pašíkem, jsou jeho díla často propracovaná do detailu každého z prstů, kterým maluje.
Ale ani on není ojedinělým umělcem okamžiku, podobné obrazy vznikají častěji, jen je nevidíme, hledíce na dveře galerií, či na internet ukazující nám jen to, co máme vidět a čemu máme tleskat.
Nevím, kdo ze čtenářů se setkal s názvem REVERSE GRAFITY. Ano GRAFITY – to zlo v podobě počmáraných omítek. Ale pozor, tohle je jiné, namísto nanášení špíny na zdi, jsou domy špíny zbavovány, ale ne tryskou vysotlakého čističe, ale centimetr po centimetru štětečkem, tak aby na zdech namísto jednotné unylé plochy zbylo víc, obraz dávné minulosti propletený se spirálou budoucnosti.
Věřím, že dnešní příspěvek Vám umožní, hledět na věci kolem sebe jinak.
Rámy patří do galerií, ale tou největší je svět kolem nás a tam by nás jen obtěžovali, musíme se tedy naučit, se nebát bezbřehých výjevů nekonečné trpělivosti okamžiku.