Je začátek června, houbařští experti hlásí první hřiby a třešně začínají nabírat tvar. Vše je dříve, rychleji a hladová klíšťata prý v lesích čekají na své oběti. Zatím mají ještě kde čekat, za pár let bude pojem český les, je nápisem na mapách patřících historii.
Stejně tak jako historii patří Hrabě Drákula, i když je největší šikula, stejně tak to budou brzy České lesy.
Proč?
K Ů R O V E C
Největší nepřítel českých lesů!
Všude se to píše
Všude se o tom mluví a nebýt královské svatby ve Velké Británii, mluvilo by se o Kůrovci pořád.
Kdo vlastně KŮROVEC je? Zeptejme se encyklopedie WIKIPEDIA. Tato praví:
Kůrovci (Scolytinae, Ipinae) je podčeleď brouků z čeledi nosatcovití. Dříve byli kůrovci řazeni do samostatné čeledi kůrovcovití. Vyvinuli se na konci druhohor a dnes patří se 6 000 druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.
Takže obyvatel druhohor začal dělat problém obyvatelům 21 století, resp. lesům České republiky 21 století?
Měl jsem to štěstí a při svých jízdách jsem dokázal několikrát zachytit kůrovce na fotoaparát mého mobilního telefonu. Nevím sice, zda-li není chráněn nařízením GDPR, ale přesto si troufnu zveřejnit tyto často drastické záběry a požádám Vás čtenáře o pomoc při identifikaci.
České lesy neničí kůrovec, ten je pouhou záminkou. Ničí je chamtivost a kůrovec, ten je přímo ukázkovým znakem udržitelnosti, dalo by se říci, že by šel využít jako jeden z indexů KPI, stejně jako Řepka olejka, či odpady.
Na závěr ještě jeden odstavec encyklopedie WIKIPEDIA a položky KŮROVEC
Kůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů. Mnozí z nich dokáží žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.