Myslím, že poprvé, za dobu téměř šesti let blogování, bude důvodem pro napsání příspěvku vtip. Ne, že bych se jim vyhýbal, rád si dobré vtipy přečtu, či poslechnu, ale tento přišel v době, kdy na mne zapůsobil mnohem více než ty ostatní, kterým jsem se zasmál.
Smát jsem se mu nemohl
Naopak, při jeho přečtení mi po zádech přejel mráz na sněžném skútru vybaveném namísto lyží bruslařskými břity.
Důvodů je mnoho a jedním z nich je RUDÉ PRÁVO
Noviny, které jsem znal z dětství
Noviny, které na mnoha toaletách v zemi nahrazovaly toaletní papír v době, kdy nebyl k sehnání
Noviny, které jsou díky své velikosti pod většinou podlahových krytin pokládaných v letech před Listopadem 1989.
Noviny, které sice změnily rozměr, ale jinak zůstaly věrné obsahu, jen trochu změnily výrazivo.
Stále je možné je koupit a stejný font jiného názvu jasně odkazuje na své předchůdce.
Při práci, kterou dělám používám a doporučuji používat poznatky minulosti pro tvorbu budoucnosti. Je však třeba vyvarovat se chyb minulosti. V současné době se velmi často hovoří o dezinformacích, které nám servírují media, tu ze západu, tu z východu, někdy ze severu a někdy z jihu a když už není odkud by cíleně zkreslené informace přišly, vytvoříme si je sami.
Dříve se jim říkalo pohádky.
Všichni věděli, že to jsou pohádky. Příběhy, které se tak hezky poslouchají, ale všichni ví, že nejsou skutečné.
U novin a zpráv, je to jiné.
Ty se totiž čtou proto, že chceme znát skutečnost. Nezkreslenou realitu, což je ale velmi obtížné, a to obzvláště proto, že se jedná o media poplatná vlastníkovi. On platí vlastní zaměstnance, on bude definovat, často prostřednictvím svého důvěrníka, jaký bude obsah. O čem je možné psát, co je zakázané a co je třeba upravit tak, aby špatný výsledek vypadal jako to nejlepší, co se mohlo stát.
Mám výhodu, píši tento blog na své vlastní stránky a vyhýbám se proto tomu, aby obsah definovali a povolovali, či zakazovali jiní. To, že je tomu skutečně tak jsem si vyzkoušel. Po prvé na platformě blogů iDNES, podruhé na PARLAMENTNÍCH LISTECH. U obou jsem narazil a
Pochopil
Pochopil jsem, že budu-li chtít psát o tom, co sám chci, cítím a vidím, tak jak uznám za vhodné a adekvátní, musím přestat být závislý na třetí straně a musím se o publikaci postarat sám, a to také dělám.
V průběhu své práce a činnosti jsem poznal ještě několik partnerů, kteří se nebojí a mé texty zveřejňují také. Jedním je server www.inodpady.cz, s jehož zakladatelem a vlastníkem jsem začal spolupracovat v březnu 2019, kdy mi vyšel první z již několika desítek článků zaměřených výhradně na prevenci plýtvání.
Pak tu byly www.novinky.cz , www.materialtimes.com , ale i www.linkedin.com a www.medium.com
A i přesto kolik bylo a je řečeno, i přesto, že se průkazně dokázalo, že ideologie, kterou RUDÉ PRÁVO a další periodika zastupují je postavena na dezinformaci a lži šířené s cílem poškodit, je možné si jej ve většině trafik zakoupit a to je důvod, pro husí kůži v níž zhrubla právě ta má vlastní.