Povinná INKLUZE, záchrana Česka

Informace o inkluzi se v tisku objevují již pár let. Slovo, které do té doby znalo jen pár vyvolených, je nyní ve slovníku všech skupin obyvatel bez odhledu na vzdělání, barvu pleti, pohlaví, náboženské smýšlení, či příslušnost k politické straně. Jediným problémem je, že každý pod pojmem vidí něco jiného.

A ačkoli základní definice slova pochází z latiny a vyjadřuje „zahrnutí nebo přijetí do nějakého celku“

Jsou definice v jednotlivých oblastech často velice odlišné

Matematická

Zde inkluze označuje skutečnost „bytí“ podmnožinou

Buněčná

Buněčné inkluze jsou rezervní či odpadní látky vznikající činností buňky

Mineralogická

Inkluze neboli uzavřenina je jakýkoli druh látky uzavřený v druhé, strukturou odlišné (například tekutina nebo plyn v pevném krystalu, ale i pevná látka v jiné pevné látce)

Sociologická

Inkluze znamená nejen formální zahrnutí do společnosti nebo organizace, nýbrž také přijetí ze strany ostatních členů skupiny. Vyžaduje změnu postoje od rezignovaného „musíme je vzít mezi sebe“ k uvědomění, že každý člověk je nějak odlišný.

Vzdělávací

Inkluzivní vzdělávání nebo inkluze je proces, jehož snahou je nastavení takového systému vzdělávání, který umožňuje všem dětem bez rozdílu plnit povinnou školní docházku, resp. navštěvovat školu, ideálně v místě jejich bydliště. Cílem inkluze je podporovat rovné šance dětí na vzdělávání.

Inkluzivní vzdělávání spadá pod společenský proces, jehož snahou je podporovat jedince tak, aby se mohl plně účastnit života společnosti (sociální inkluze) a měl přístup ke všem jejím zdrojům (zaměstnání, bydlení, volný čas apod.). Inkluze tedy přesahuje oblast vzdělávání. V současnosti je ale spojována zejména se systémem základního školství, které pokrývá důležité období v životě člověka

V inkluzivní škole je samozřejmostí heterogenní složení kolektivu, kde se každý jedinec stává objektem individualizovaného přístupu. V jedné třídě se tak spolu vzdělávají děti zdravotně postižené i děti bez postižení, děti zvláště nadané, děti cizinců, děti různých etnik nebo např. děti pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí. Mezi základní principy inkluzivní školy patří: důraz na spolupráci, víra v přirozené vlastnosti dětí učit se, otevřenost k jinakosti, formativní hodnocení.

Už při pohledu na text výše si nelze nevšimnout skutečnosti, že na rozdíl od latinského originálu, kde stačilo k vysvětlení šest slov, či matematiky kde se spokojí se stejným počtem, je ta NAŠE – ŠKOLSKÁ, nesrozumitelná, respektive nejasná i poté, kdy obsahuje slov 162.

Bohužel se ukazuje, že „dobrá myšlenka“ kterou do ruky vezmou lidé, které nezajímá víc, než vlastní důležitost a bohatý bezpracný příjem, se dokáže změnit rychle z cukru v bič, který se postupně bude výrazně odrážet na vzdělání celého národa, vyjma vyvolených, kteří své děti posílají do škol, kde inkluze zůstává za dveřmi.

Při posledním dvoudenním workshopu, který jsem vedl přesně před týdnem, jsme s účastníky narazili na otázku zaměstnanecké loajality, resp. v jejich případě permanentní nespokojeností zaměstnanců se vším, co dostávají nad rámec svého platu zadarmo a bez toho, aby se o to museli nějak přičinit.

V mé práci jsem téměř permanentně v továrnách po celé republice, hovořím rovnocenně dělníky stejně, jako s generálními řediteli a majiteli firem a všude, bez rozdílu narážím na nedostatek pracovníků na stále přibývající pracovní místa.

V mnoha závodech a průmyslových zónách si firmy pracovníky regulérně přetahuji (lanaří) nabídkou vyššího platu, ale aby někde nabízeli to, co v závodech účastníků na Moravě jsem ještě nezažil.

Zaměstnanci, včetně dělnických profesí, dostávají Masáže, lístky do kina, divadla, 3x týdně čerstvé ovoce, vitamíny, odvozy osobními vozy do práce, prací prášek, pracovní oblečení a mnohem, mnohem víc, a přesto jsou nespokojení.

Zapojené odbory ještě přilévají pálenku do ohně a vybírají si k čepici co dostali vloni, deštník té správné barvy a zároveň omezují množství agenturních pracovníků, které „povolí“

COŽ TAKHLE VYTVOŘIT NOVÝ POJEM PRACOVNÍ INKLUZE. Německá kancléřka a mnoho dalších EU politiků se o ni snaží, předstíráním, že milion imigrantů rovná se milion obsazených pracovních míst. Super, zbývá se jen zeptat, kolik migrantu sedí v Bruselu v Evropských institucích, německé vládě, či jaký je poměr mezi číslem na vstupu a výrazem ZAMĚSTNANÝ? Na to nikdo neodpoví, bojí se totiž výsledku.

Je možné, že pojem pracovní inkluze skutečně bude zaveden, ač se cítím být otcem tohoto názvu, nechtějte abych mu tvořil definici, protože dle zjištění v úvodu článku, musela by mít tak 1000 a více slov a ta já raději věnuji tomu, aby nastala skutečná změna než jen klábosení o tom, co by mohlo být.

P.S. budou se studenty středních škol pokračovat ASISTENTI PEDAGOGA i do škol vysokých a následně do zaměstnání? V případě, že ano pak nezapomeňte na to, že u jednoho stolu budou muset být dvě židle a hrnky na kávu a parlament bude potřebovat větší prostory (co třeba Strahovský stadion)