Přibližně od roku 1998 jsem se ve své profesní praxi začal více přicházet do styku s obaly, vratnými i jednorázovými. Ze začátku jsem je bral jako samozřejmost, pak se přikláněl k názoru ostatních, že je to nutné zlo, abych nakonec, o deset let později pochopil, že je to poklad.
V roce 2010 jsem pak dostal možnost realizovat první panevropský projekt řízení toků vratných obalů a následně se dotýkající i obalů jednorázových a má slova o pokladu se potvrdila.
Klient ušetřil ročně narovnáním stavu více než 10 milionů Korun Českých, a to bez toho, aby musel investovat do nových technologií, skladů či lidí.
Od té doby mám za sebou více než 30 projektů, kde jsem pomáhal implementovat změnu, která z hororu udělala nejen pohádku, ale i cenný zdroj informací z něhož může ten, kdo je schopen je číst, získat kompletní přehled o tom, co se nejen ve firmě, ale v celém subdodavatelském řetězci, a to bez ohledu na jeho regionální velikost, či objemový rozsah, děje.
Stačí přitom málo.
Vnímat.
A dokázat komunikovat.
Informace o tom, že se těmi ˇÁčky“, či „Účky“ a dalšími se nedá domluvit, u mne neobstojí, ukazuje totiž často jen na to, že srozumitelně nedokáží formulovat požadavky ti, co nadávají na ostatní.
V logistice a nejenom tam, je oblíbené využívat „japonské“ metody zvané 5x PROČ. Svůj záznam (i když nedostatečně autorizován) má i v encyklopedii wikipedia.org.
Převedete-li však 5x proč do praxe, poznáte, že namísto pozitivního a konkrétního výstupu zjistíte, že jste-li v roli tázajícího se, máte naproti sobě úplně vystresovaného blbce a jste-li v pozici tázaného, máte naproti sobě úplného blbce, který svým klidem lavíruje neschopnost pochopit co mu říkáte.
V Japonské společnosti, speciálně pak logistické, však i nadále patří 5x Whys (5x Proč) k základním a každodenním nástrojům, podobným božskému slovu, které bylo po dobu mého zaměstnaneckého poměru v jedné z nich nebylo možné rozporovat.
Když jsem však vyšel po pěti letech ven a mohl se nadechnout mohl jsem si dovolit nadefinovat a vyřknout větu následující.
Ten, kdo se umí jednou dobře zeptat, nemusí plýtvat časem a ptát se pětkrát proč.
S obaly, a to nejenom těmi vratnými, tato schopnost úzce souvisí, protože obtížnost a problémy vyplývající z nedostatků (či přebytků) obalů na jednom, či na druhém místě řetězce, často souvisí právě s absencí schopnosti hovořit stejným jazykem.
Krásným příkladem může být označení jednotlivých obalů. Víte kolik jmen existuje pro standardní EUR paletu? Zatím se jich zaregistroval 73 a to nepočítám označení typu „EUR Vlastník 1“ apod., kde pod vlastník skrývá se často jméno klienta, či dodavatele.
Nehovořím o nějakém nestandardním, speciálním obalu vyvinutém na míru konkrétnímu prostředku, výrobku, či procesu, hovořím o nejrozšířenějším vratném obalu na trhu nejenom v tuzemsku, ale i Evropské Unii.
A nyní zvažte, co se stane poskytnete-li takto speciálně označenou EUR paletu do subdodavatelského toku svému dodavateli, který ji zaregistruje, zaskladní a následně použije pro zboží klienta a vrátí. Udělá-li shodnou věc pro všechny své klienty, kterých mohou být desítky, ale i stovky, pak jedna jediná EUR paleta dostane tisíce tváří, potřebuje mnohem více místa, separátní procesy, dokumenty a mnoho dalšího.
Je to skutečně správné?
Je to standard. Standard, který je však neefektivní.
Základem efektivního řízení vratných obalů je totiž ujednocení jazyka, kterým mezi se ou jednotlivé strany hovoří. Jazyka, který je následně plněn do systémů a excelových tabulek. Jazyka, kterého se vzdáváme zasíláním kontrolních dokumentů v PDF, či dokonce Faxem, či oskenované podobě JPEG apod.
Vždy se podařilo najít řešení, proto nevidím důvodu, proč by to nešlo u Vás.
Napište a dáme si schůzku. Nebo si udělejte 19-20.4.2018 čas a přijeďte do Vítkovic na LOGSTICS RIDE, rád Vás poznám osobně a můžeme se domluvit, jak nejlépe začít.