Dnešní příspěvek píši s velkou chutí jen dva dny po návratu do republiky, dva dny poté, kdy soudruh předseda vlády podal návrh, s nímž mohu plně souhlasit, v případě, že půjde sám příkladem, tak jako to činil doposud.
Nedá mi to, abych nezačal titulkem a obrázkem, který mou euforii vyvolal.
No není to krásné?
Dobrovolné rozpuštění, které věřím, že bude realizováno čistě přírodními prostředky, které nezatěžují životní prostředí. Ministr Brabec jistě poradí, životní prostředí je pro něho totiž vším. První i poslední korunou i Eurem.
Když vše proběhne dobře, pak by mělo být možné se získanou kapalinou pomoci řešit problém se zaléváním polí, kterým se v daném suchu nedaří vůbec dobře, samozřejmě až na řepku, pro kterou se vláha vždy najde, je to přeci jen taková česká ropa, a je soudruha předsedy, že.
Jak dobře ukázal dokumentární film z prostředí tuzemské kriminalistiky, chybně uváděný jako komedie
je nasnadě, že rozpuštění, je vlastně takovým předvojem odpuštění
Jen přemýšlím, zda-li by pak soudruh starosta nechtěl i moje boty?
V celém nápadu, který ON SÁM předvede v praxi (prý již intenzivně trénuje na dokumentech ze své minulosti), mne jen překvapuje jediná věc.
Je jí absence definice DOŽIVOTNÍ ve spojení s ROZPUŠTĚNÍM.
Chápu-li to dobře jedná se o další z geniálních tahů soudruha čápa, a jeho nejbližších spolupracovnic, které s jistotou ví, že zvýšení platů ve státní sféře, sníží ekonomické zatížení státu, a naopak mu přinese větší bohatství.
Myslím, že skutečnost, že „málo“ lidí dokáže zastat „mnoho“ funkcí a to téměř zadarmo ukazuje, že jsme na nejlepší cestě k věčné prosperitě.
Je přitom fascinující sledovat že soudruh nejvyšší již i tuto alternativu sám testuje a s rolí zloděje, dobrovolně vzal i roli soudce a vezme i roli vykonavatele spravedlnosti. Ani bych se nedivil, kdyby navíc dokázal, že svou roli bude realizovat z domácího vězení, aby nezatěžovat státní správu.
Přiznám se, že budu rád, bude-li i nadále nestranný tisk informovat o akcích soudruha majitele, a přidá k nim ještě závazný harmonogram, při kterém, budeme moci oslavovat hrdinné samoobětování se politiků a politiky pro voliče, kteří neočekávali víc, než přeměnu slibů v činy.
Důvodem, proč bych rád znal termín, je ten, že bych chtěl již dnes začít připravovat nový státní svátek OBĚTAVOSTI POLITIKŮ. Den, který státní deficit přemění na profit a uvolní do užívání velké množství movitého i nemovitého majetku, který připadne lidu, stejně jako soukromá voda, která je tu pro všechny, protože všichni jsme si rovni, jen někteří jsme si rovnější.
Jen mi je líto, že krok nenastal již v tropických dnech měsíce srpna, kdy namísto spřátelených vojsk, vítali jsme dotace na zateplení budov, aby se zjistilo, že teplo zabíjí odebráním kyslíku a to nejen v rybnících, ale i ve školách a budovách na které se i nadále lepí jedna polystyrenová deska vedle druhé s tím, že bude lépe.
Bude, ale jen pro ty, kdo je za pár let budou sundávat z důvodu přítomnosti škodlivé látky uvedené již několik let na seznamu životu nebezpečných látek a absenci možnosti průniku vzduchu do budov, které namísto místem k životu, stanou se konzervárnou státních zásob a poslušného masa.