SHODA

Dnešní příspěvek se mi daří psát dvacet sedm dní před jeho vydáním, resp. dvacet osm, ale na tom až tak nezáleží. Blížím se tedy k okamžiku, kdy text, který vyjde v budoucnosti, bude z pohledu digitálního světa informací, hlubokou a téměř zapomenutou minulostí.

Čím dál více mi to připomíná dávnou minulost, kdy lidi nespojovaly informační technologie, ale osobní vztahy, doteky, pohledy z očí od očí a slova, a to jak ta mluvená, tak na psaná.

Přiznám se a učiním tak velice rád, že dnešní příspěvek mého blogu je inspirován příspěvkem na sociální síti twitter, o které stejně jako o ostatních se dnes opět hovoří, jako o přežitku, stejně jako již mnohokrát.

Příspěvek, rezonoval celým mým JÁ a vidět ho můžete níže.

Ano je to Čapek, ne Karel, ale jeho bratr Josef. Ten jehož jméno tak často nezaznívá, ale jenž byl často v pozadí změn a myšlenek, která jeho bratr zpracoval do románové, či divadelní podoby.

Právě Josefu Čapkovi se například připisuje slovo ROBOT, ale většina lidí ho má spojené se jménem Karla Čapka a románem R.U.R., románem, jehož název úspěšně používá společnost, jejíž zakladatel rád vykrádá cizí texty, aby je prodával za vlastní a nemá ani tu odvahu se přiznat, či odpovědět na adresovaný e-mail.

Slova, kterými se vyjádřil ke své práci odráží nejlépe to, co cítím i já sám.

Píšu abych si ulevil, abych nepraskl, abych se stále učil definovat to, co chci říci tak, aby mi bylo rozuměno ve smyslu, ve kterém byla slova a s nimi jejich obsah, míněna.

Tomuto jazyku neříkám český, anglický, či německý. Nemá totiž žádnou souvislost s jazykovými předpoklady jednotlivých mluvčích, či posluchačů, nebo (jako v tomto případě) čtenářů. Nazývám jej jazykem efektivity, či common language of efficiency a je přesně tím, čím by měl být.

SROZUMITELNÝM OBSAHEM

V každém svém příspěvku hledám slova a snažím se je pokládat na bílý list papíru tak, aby plynula jako voda a nezavdávala nutnosti hledání pravého obsahu, a to ani tehdy jsou-li dána do ironického kontextu.

Slova musí budit.

Slova musí přinášet emoce a to jak ty kladné, tak i ty záporné.

Slovy se snažím šetřit, stejně jako dalšími zdroji, protože ve světě bez odpadů a plýtvání, není prostor pro bezduché nekonečné bezobsažné tlachání lidí, kteří nám tvrdí, jak chtějí udělat svět lepším, ale jedinou snahu je zachovat či zhoršit stav, který je dostal k moci a prostředkům, které z nich činí boháče.

I přesto, píši každý den příspěvek do svého blogu.

Každý pracovní den se objeví jeden.

Dělám tak již od podzimu 2014, což znamená, že bylo napsáno přes 1000 příspěvků a počet neustále narůstá. Myslím, že nebudu daleko od pravdy řeknu-li že objem použitých slov překonal půl milionu a blíží se spíše milionu. I přesto si však troufám tvrdit, že každé ze slov bylo vybíráno tak, aby do konceptu zapadlo co nejlépe.

Píši, proto, že musím.

Vy, číst můžete.

Krásný a efektivní poslední srpnový týden Vám přeji a těším se na shledání, třeba zítra.