Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Zajímalo by mne proto, proč je jich tolik slepých. Co ovšem nikdo neřešil je, kde všechny cesty začínají, tak se na to dnes podívám já. Důvod je prostý, vypadá to, že všechny vedou z míst, kde začala i ta má.
New Bubu, je městys s historickými kořeny. Dle nich v něm měl bydlet královský palič, tedy muž, jež se svou pochodní pro krále zapaloval statky, které se mu znelíbili, nebo měli býti potrestány ohněm. Nevím, co je na tom pravdy, ale vypadá to, že někteří „paliči budoucnosti“ vychází z jeho škol dodnes.
Říkáte si, že jste o NEW BUBU nikdy neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, protože i při Googlování tohoto jména naleznete na první stránce jen jeden relevantní odkaz, který Vám vše vysvětlí.
Ano je to tak, NEW BUBU je jméno městysu Nové Strašecí, jméno, které mu dali krátce před Sametovou revoluci první studenti angličtiny a převzali jej i členové učitelského sboru, včetně učitelů angličtiny, kteří se spolu se studenty nový jazyk začali učit, aby ho mohli souběžně učit, ale to je jiný příběh.
V každém případě se dnešní blog nevěnuje Novému Strašecí jako takovému, ale spíše tomu, či těm, kteří v něm vyrůstali, či do něj jezdili do škol. Proč? NO třeba proto, že to vypadá, že lidé, kteří dnes ovlivňují tuzemskou politiku, prošli právě tímto působištěm.
Ministr Zemědělství pan Brabec, studoval v Novém Strašecí Gymnázium Jana Amose Komenského, to pravidelný čtenář ví. Nevím sice jaký měl prospěch, ale vím, že jeho profesor Biologie, pan Truxa se musí z jeho „přírodních aktivit“ otáčet v hrobě dosti velkou rychlostí.
V Novém Strašecí chodila do školy obávaná „pracovnice“ OSA, její jméno si však nechám pro sebe.
A v neposlední řadě jsem dnes zjistil, že ve stejném městě chodil do školy a dokonce tam má přihlášenou firmu i člověk u kterého končí většina prostředků z transparentního konta prezidentského kandidáta, pana Drahoše. Nebyl bych na to přišel, kdybych si jeho jméno nevybavil na pozadí své vlastní školní docházky, kterou jsem já a to od jesliček až po střední školu, v Novém Strašecí absolvoval osobně.
A nemýlil jsem se, pohled do obchodního restříku mne utvrdil, je to tak, nositel jména má skutečně vazby na Nové Strašecí. Nepřekvapuje mne, že si vědec a akademik najal agenturu na svůj marketing, každá by jistě po šanci pracovat pro prezidentského kandidáta sáhla, překvapuje mne, že si zvolil agenturu jednoho muže, které vznikla 2.3.2017. Muže, k jehož jménu se váží desítky společností, většinou již neaktivních, jež vypadají, jako účelové figurky ve hře o trůny. Jak se postupně, při psaní článku dozvídám, nejsem jediným, komu se spojení nezdá a ani jediným, kdo cítí, že je něco spáleného na celé kandidatuře a její mediální podpoře.
Podíváte-li se na jména, která stojí za největšími dary tohoto kandidáta a zároveň na jeho historii, možná Vás napadnou podobné souvislosti jako mne. Pan Drahoš je, předpokládám, odborníkem chemikem. Je to vědec a jako takový byl, minimálně v minulosti zaměstnancem státním, kterým však, po zvolení do předsednické funkce Akademie zůstal. Znamená to tedy, že celý život, nebo jeho většinu byl zaměstnancem s garantovaným příjmem a po Sametové revoluci, na tento příjem a aktivity, přispívali mimo jiní i dobrovolní dárci, kterým se dnes říká Sponzoři a Dárci a on měl pak možnost prostředky utrácet, či investovat „dle libosti“ ovšem Libost, či Nelibost Sponzorů a Dárců, pak určovala výši jejich dalšího, či dalších darů, proto bylo třeba směřovat aktivity a jejich výsledky tam, kde se budou líbit nejvíce
Je to tedy shodné s procesem aplikovaným při volbě prezidenta České republiky.
Bohatí dávají prostředky a myslím, že i jejich důvod je shodný. Chtějí za své peníze, získat peněz více. To lze jen v případě, že osoba, která je přijímá a nakládá s nimi, bude nakloněna jejich cílům a ty pomůže plnit.
Je třeba se nad tím zamyslet.
I má vlastní cesta začala a byla vedena dlouhou dobu po cestách a pěšinkách linoucích se NEW BUBU. Ty co byly dříve vedeny v udusané hlíně dnes pokryl jemný štěrk, či asfalt. Pole a louky pokrývá výstavba rodinných domů a namísto do rybníka, se obyvatelé chodí koupat do vlastních bazénů.
Ačkoli naše cesty začaly na stejném místě, jedna vede na skládku, druhá míří na svět bez odpadu a plýtvání. Není vyasfaltovaná, nemá na sobě ukazatele směru, pokud je tam neumístím sám, ale je tou, díky níž může být modrá skleněnka být místem života, ne místem přežívání těch nejodolnějších, kteří na svou osobní odlonost, mají.