Tak na tento titulek jsem narazil jednoho podvečera a podíval se dvakrát na datum. Důvodem byla vzpomínka na dobu, kdy jsme se učili, že se Sovětským Svazem a soudruhy ze spřátelených socialistických zemí se nemusíme bát nikoho a ničeho. Dokázal to, rychlostí pomoci v srpnu 1968.
Věty soudružky učitelky se mi vybavují, jako kdyby je pronášela včera.
Dnes však budoucnost nepředvídá Rudé Právo, ale deník jednoho z tuzemských miliardářů
Přemýšlím nad tím, co vidím v továrnách
Přemýšlím nad tím, co vidím na ulicích
Přemýšlím nad hojností lesa poté, kdy z posledních sil odevzdával trnovou korunu slunci
Přemýšlím nad lidmi, kteří vedou národy a rozdávají si řády
Přemýšlím o sloganech, jež říkají čtenáři jsou nejlepšími vůdci
A mám jeden malý problém. Nemohu si přečíst, proč bych se budoucnosti neměl bát. Schází mi totiž předplatné a bez toho nemám na budoucnost nárok.
Budu pravděpodobně i nadále tápat v temnotě přítomnosti a na výlet se chodit dívat jen k zavřenému oknu.
Jsem na rozcestí času
Ráno pět měsíců v minulosti, v Poledne dnešek a k večeru sedm měsíců v budoucnu sleduji obrazy, které mne nutí se zamyslet, čeho bych se to měl nebát.
Snad toho, že voda bude stát víc než život
Snad toho, že Zem přestane být schopna udržovat konzistenci celku
Snad toho, že skutečným stane se virtuální
Stačí jen digitalizovat člověka a bude vyřešeno
Jasně a definitivně
108 MB fotoaparát a paměťová karta zas jen na 10 fotografií jejichž vyvolání bude ukazovat, že na to máme. Na dvoře králů bez koruny přehazovány budou vidlemi jedničky a nuly, kdo první je zvedne vyhrává. Čip pod kůží namísto přiděleného čísla na předloktí, pro lepší evidenci a komunikaci.
Kdo mluví, je potrestán.
Zase nad hlavami rudá vlajka jen srp s kladivem nahradily hvězdy stejné barvy
Označení kantonu, další ze svobodných zemí, kde lampy mají oči a zdi uši vše spojeno s digitální pamětí s předdefinovaným obrazem správného člověka, dobrého občana.
Na dveřích zámky s univerzálním klíčem
Ráno probuzeni radostným zpěvem náramků, jež nejdou sundat a šeptají rady do života.
A ti co ještě nejsou digitalizování za trest čekají a hledí na displeje v přestávce mezi další lekcí prvního jazyka.
13 důvodů proč se nebát budoucnosti
A já mám strach
Že vyplní se předpovědi
Které nikdy
Nepřečtu si
Nemaje