Zadáte-li si do tuzemské varianty encyklopedie WIKIPEDIA výraz 28. říjen, vyjede stránka bohatá na odkazy. Ty historické v tuzemsku sahají až do roku 1424 a hromadné vraždě obyvatel Mohelnice, v zahraničí do roku 312, ale nejzajímavějším datem zahraničním datem mi připadá být rok 1886.
Nejdůležitějším pro mne v tento okamžik je, že mi zbývá napsat jen tři příspěvky do blogu a budu v měsíci listopadu. V praxi to znamená, že budu o 11 měsíců dál, než jsem nyní, a to je už jen skok od celého roku.
To že byl v Praze, tento den vyhlášen v roce 1918 samostatný Československý stát jsem věděl, bylo to součástí výuky i v socialistickém školství, zcela mi však unikla informace, že o pouhých osm let později byl již za účasti vedení armády připravován státní převrat.
Zároveň bylo pro mne novinkou, že je 28 říjen státním svátkem nejenom v tuzemsku, ale i dalších čtyřech zemích, a to konkrétně v Řecku, v Irsku na Kubě a podmíněně i na Novém Zélandu.
Stejně jako v dalších příspěvcích i v tomto se má práce neskládá jen ze snahy se vypsat, ale zkoumám souvislosti a k tomu je internet velmi dobrým nástrojem. Ovšem jen tehdy zůstane-li nástrojem. V okamžiku, kdy to bude on a s ním spojená umělá inteligence, kdo nám bude říkat co, kdy a kde dělat a my ho budeme slepě následovat, bude zle. Z dobrého pomocníka stane se zlým pánem.
Podobně se tak stalo s lidmi volenými zástupci, z nichž namísto obhájců práva a spravedlnosti vůči lidu stali se beztrestní ignoranti a herci v politickém seriálu v němž pro lid odehrávají se dramata, aby v zákulisí oslavovala se komedie.
Při svých cestách časem zatím dokáži kráčet jen dopředu abych se následně vracel zpět jen tam, odkud jsem vyšel. Cesty hlouběji do minulosti jsem nezkoušel a přiznám se, že na ně ani nepomýšlím, i když například podívat se jak vznikala republika, která byla roku 1918 vyhlášena by pro mne bylo jistě velmi zajímavým zážitkem na celý život.
Myslím, že cesty zpět nejsou reálné ještě z jednoho důvodu
Minulost již nezměníme
Budoucnost však ano
Budoucnost vzniká právě tady a teď. Právě na mé židli, u mého stolu v mé Pracovně, z mého dechu, prstů i tepu srdce.
A tak to má být.
Stále je mnoho těch, co říkají žijte jen okamžikem, jen TADY a TEĎ.
Tito lidé zajímá jediná budoucnost, jejich vlastní.
Často jsou bohatí, na úkor druhých
Často jsou vzory, pro slepé a hluché jimž dán byl zrak i sluch, ale oni je zahodili stejně jako schopnost samostatného myšlení. Opakují, co slyšeli. Dělají, co viděli.
Mají jediný cíl, být jako ON, či jako ONA
Bohatí. Šťastní. Krásní, Dokonalí.
Je 28 říjen a za dva dny budou Vánoce