V rámci systémové prevence vzniku odpadu a plýtvání, INDUSTRIAL UPCYCLING, rozeznáváme čtyři druhy odpadu – FYZICKÝ, SOCIÁLNÍ, URBANISTICKÝ a PROCESNÍ. Primárním důvodem není snaha odlišit se od ostatních systémů, ale ukázat na provázanost jednotlivých druhů.
Zatímco 100% lidí s nimiž hovořím si pod pojmem odpad v první představí popelnici, či kontejner hlásající záměr, kterému je třeba zabránit za každou cenu
Zůstávají ostatní skupiny na okraji zájmu, resp. zůstávají neviditelné, ne proto, že by neviditelné byly, ale proto, že jsou na okraji zájmu, či je nikdo předtím, před posluchači nenazval odpadem. Já to také nečiním rád, ale považuji to za nutnost. Za podmínku nutnou k tomu, aby došlo k probuzení a uvědomění si skutečnosti a reality.
Dnes bych se rád věnoval primárně odpadu urbanistickému, a proto mi dovolte hned v úvodu vysvětlit, co si pod ním představit.
Možná Vás překvapí, že jím nemyslím odpad z demolic domů, oprav silnic a chodníků ani ošklivé domy, či objekty. V rámci INDUSTRIAL UPCYCLING rozumíme urbanistickým odpadem následovné:
Oba výrazy se běžně používají v mluvě developerů i politiků, a to i přesto, že nejen oni sami (míněno spíše politiky), někdy ani neví, co vlastně znamenají, líbí se jim však, že rozumí výrazům BROWN – Hnědý a GREEN – Zelený a z toho usuzují na to, má-li ruka a koutky úst jít směrem dolů, či směrem opačným.
V Plzni bylo v roce 2017 STO SEDMDESÁT TŘI opuštěných objektů ve správě města, jedná se primárně o sociální brownfieldy. Jsou mezi nimi i skvosty v centru města, k nimž patří například staré divadlo a jemu přiléhající budova, původně sídlo velké strany.
Když jsem městu nabídl, že se na objekty podívám a zkusím najít možnost jejich využití, a požádal jsem o jejich přehled, či seznam, řekli mi odpovědné osoby, včetně ředitelky odboru slova, na která nikdy nezapomenu.
„PANE RADA, TO JSOU JEN ČERNÉ SKVRNY NA TVÁŘI MĚSTA A TY MI NEEVIDUJEME“
Neevidují, ale měsíc, co měsíc podepisují faktury za jejich správu
V každém případě, ve většině měst a často i obcí, či vesnic, se podobné objekty nacházejí a s nárůstem objemu výstavby, jich přibývá, a tak ke „starým brownfields“ přibývají nové a často se jedná o průmyslové haly, které poté, co developer za hubičku a slib, že bude líp, získal od města pole a pozemky, postavil na nich haly, a nájemce po skončení daňových úlev odešel za dalšími daňovými úlevami jinam, zůstávají prázdné a stávají se tzv. „novými brownfields“
Dokážete si představit, kolik lidí by mohlo najít v podobných prostorách střechu nad hlavou?
Myslíte si, že je to nesmysl?
Pak doporučuji se podívat na dva příklady ze zahraničí
Ten první je z NEW YORku z roku 2015, kde jedno z nejstarších obchodních center ve městě bylo přeměněno na byty
https://www.youtube.com/watch?time_continue=252&v=HmL2l-bcuUQ&feature=emb_logo
Druhým příkladem je prostor o kterém jsem ve svém blogu psal již v roce 2016 a po čtyřech letech se dostal i do tuzemských medií
Nestačí Vám to?
Tak co třeba vesnice na střeše obchodního centra? Můžete ji nalézt v Indonéské Jakartě.
Nebo
Zajímavé články o budoucnosti nákupních center nejen v USA
Aktivity podpořené kromě jiného například soukromou stránkou evidující opuštěné obchodní domy, kde na rozdíl například od stránek URBEX jsou uvedeny nejen adresy, ale i případné kontakty pro zájemce o jejich oživení a využití.
Na úplný závěr ještě maličkost. Víte, za jakou cenu dostal provozovatel na videu v článku prostory k užívání? Bylo to za jeden dolar.
V tuzemsku se však raději nechají budovy chátrat, nejste-li ochotni zaplatit běžnou tržní cenu
Na závěr jen drobnost. V tuzemsku má brownfieldy CZECHINVEST a tento screenshot jsem udělal 28.1.2020. První ředitelka tohoto projektu byla za úspěšné nicnedělání pozvána do vlády.