Téměř denně jsem zásobován zprávami o tom, kdo co má v popelnici, či odpadovém kontejneru. To si nedělám legraci, naopak. Přihlásil jsem se ve verzi zdarma (v době kdy nebyla žádná jiná) ke sledování ODPADOVÉHO TRŽIŠTĚ CYRKL, za kterým stojí mimo jiné i INCIEN, tedy Institut Cirkulární EkoNomiky.
CYRKL je, jak sám uvádí hned na první stránce, DIGITÁLNÍM ODPADOVÝM TRŽIŠTĚM
Tržištěm, které dělá v digitální světě to, co by nesmělo dělat ve světě fyzickém
NABÍZÍ KE KOUPI ODPAD
Přiznám se, že k nadpisu mne inspirovala vzpomínka na jinou reportáž, která byla psána v Praze a kterou si nikdo z těch, kdo chtějí zpět socialismus s lidskou tváří nepamatují, neznají ji, natož aby ji museli umět citovat.
Byla to zvláštní kniha, kterou napsal vězeň Gestapa, v přísně střežené věznici, bez přístupu k psacím prostředkům a dokázal ji po kouskách dostat ven, kde byla pak po jeho smrti vydána.
Proč mi to připomíná?
Možná proto, že i CYRKL dělá nemožné
Nabízí prostor, kde je možno prodávat odpad, všem, kdo budou chtít a nezatěžují se takovými drobnostmi, jako jsou zákony, které jasně definují, kdo smí s odpadem zacházet.
Zákon nezajímá, jestli je odpad pro někoho použitelný, z čeho se skládá, či je-li odpadem věc nová, nebo stará.
Zákon totiž jasně říká jediné
ODPAD JE TO, ČEHO SE CHCETE ZBAVIT
s dodává, že odpad je i to
CO UMÍSTÍTE NA MÍSTO URČENÉ K UKLÁDÁNÍ ODPADU, NEBO TO PŘEDÁTE „SPRÁVNÉ, ODPOVĚDNÉ“ OSOBĚ
Nikdo jiný nemá ze zákona právo s odpadem pracovat než odpovědné osoby.
Co jednou popelnice schvátí, více už Vám (nemáte-li správné razítko) nenavrátí
Odpadové nádoby jsou v tomto podobné peklu, v jehož samém středu skrývá se finanční ráj, jehož výdobytků užívají si jen ti, kdo jsou jeho součástí.
Třetí nejprofitabilnější průmysl světa se totiž na své místo nedostal náhodou. Za jednu (ne)činnost si totiž rád nechá zaplatit vícekrát, a to bez starostí s daněmi, ty se totiž na odpady nevztahují, protože stát peníze na svůj provoz od těch nejbohatších nevybírá, stačí mu to, co mu platí chudí.
CYRKL, stejně jako celá cirkulární ekonomika, je postaven na družné spolupráci s pekelníky.
Hovoří o předcházení vzniku odpadu, ale dělá vše proto, aby se odpad stal odpadem co nejdříve, a to nejlépe v co největším rozsahu. To vše nejlépe bez vlastního rizika, protože odpadové tržiště vlastně nic nekupuje, nic neprodává, nabízí jen místo na digitální skládku a na tu ještě ČOI nemá ten správný metr.
Mám takový pocit, že po publikaci tohoto článku, přísun zpráv z popelnice ustane. Ne, že by již nebyly zasílány, jen ze seznamu jejich příjemců budu odstraněn já sám.
Přiznám se, že mi to ani nevadí, protože práce se skutečnou a na skutečné prevenci vzniku odpadu a plýtvání přibývá, a to na rozdíl od času a počtu hodin, které má den.
Provozovatel však nemusí mít strach, čas od času jistě zavítám, jen pro zajímavost, protože bez zaplacení členských příspěvků, mi nenabídne nic jiného než pohled do další popelnice.
P.S. jen pro zajímavost dodán, že za tuto činnost byl již odměněn nejednou cenou nejen ze světa cirkulárního a udržitelného ale i ze světa státní správy