Zpomalte, budete rychlejší

Dnešní příspěvek bude plný LOGISTICKÝCH PARADOXŮ. Že jste o nich neslyšeli? To nevadí, stačí že v nich mnozí žijete a pracujete a na jejich „základech“ můžete stavět nemocný business, jenž může vypadat zářivě, ale v realitě je to jen prach, jenž v očích mění se na duhu na noční obloze.

Zažili jste také někdy pocit, že čím více práce stíháte, tím více jí na Vás čeká? Nebo, že běžíte a cíl je pořád vzdálenější? Já ano a když se podobné opakované věci děly v práci, rozhodl jsem se je prozkoumat blíže a zjistil jsem, nejen že nejsou výjimečným stavem, ale je jich kolem nás mnoho, a to možná i proto, že se jim nikdo nevěnoval.

Tak jsem začal

A protože každá činnost by měla mít jméno, dal jsem jí ho sám a nazval ji LOGISTICKÝM PARADOXEM, přičemž důraz prvního výrazu je na slově LOGIKA

Pro lepší pochopení, tedy vysvětlení, co je možné považovat za příklad LOGISTICKÉHO PARADOXU a to rovnou z profesní praxe.

Ve standardních výrobních a logistických provozech se využívá motorizovaná manipulační technika, nejčastěji VZV, neboli vysokozdvižné vozíky.

Pro zajištění bezpečnosti, mají tyto často omezeny rychlost na 8, 12 a v některých provozech dokonce na 15 km/h. Jsou obsluhovány řidiči připravenými vyjet, přijet, zvednout, podat cokoli a komukoli, kdo si o to řekne.

Já však tvrdím, že je možné, nasazením robotické varianty VZV, jejíž maximální rychlost je 6 km/h udělat více práce a rychleji.

To je LOGISTICKÝ PARADOX

Ke každému LOGISTICKÉMU PARADOXU patří jeho vysvětlení

Tak se pojďme podívat na tento

Při analýze pohybu VZV v závodě zjistíte, že toho moc nezjistíte. Na stroje se nedá zapojit GPS (sklady a továrny mají střechy), a aplikace a nástroje sledování nabízené výrobci Vám sice sledují chování stroje a jeho řidiče, ne však prostor, kterým jel a jeho trasy.

Nenecháte-li se však touto drobností odradit a budete-li pokračovat osobně, zjistíte, že nejčastějším „přesměrováním“ práce je připravenost řidiče pomoci. Zastaví, zvedne, posune, to vše jen na mávnutí, či telefonát a dojede-li na místo tak, či onak, je již vedlejší. Druhou částí práce je plánovaná práce a tou třetí, nedílnou jsou přestávky – na jídlo, na kouř, někdy i na sex, na záchod a tak dále.

Díky těmto podmínkám odvede svůj díl práce a často musí trochu dupnout na plyn, aby ji opravdu stihl.

A co na to automat?

Takže za prvé – Nejí, nepije, nekouří, nemá sex a nechodí na záchod (moderní stroj si dokáže do 60 sekund vyměnit i baterii, aniž by potřeboval lidskou obsluhu

Za druhé – dělá co má a není „odvolatelný“ lousknutím prstu

Eliminace těchto „dvou parametrů“ způsobí, že pomalejší je rychlejší a je tak vytvořen logistický paradox.

Věřím, že nyní již chápete, co tím autor chtěl říci a důvod, proč část LOGISTICKÝCH PARADOXŮ je nedílnou součástí metodologie LOGISTICS EFFICIENCY DESIGN, stejně jako workshopů LOGISTICKÝCH INOVACÍ, INUPS, či mých přednášek zasahujících až do PRŮMYSLU 5.0.

Na závěr ještě rozcvička zda-li jste pochopili správně

Může být menší, větší?

Odpověď získáte v některém z mých příštích blogů.

P.S. budete-li chtít vědět, který stroj se umí takto chovat, rád Vám poradím, přeci jen to je obor, v němž pracuji.