O prvním kompletním říjnovém víkendu jsem byl periodikem bývalého ministra financí informován dvěma titulky o tom, že chování majitele bylo již dáno za standard a lež stala se standardní formou komunikace medií se čtenáři a to proto, aby se sami naučili lhát.
První titulek je věta vyřčená ředitelem společnosti HAMÉ, té společnosti, která si zakládala na kvalitě a skutečnosti, že je tuzemská. Dnes je však v rukách zahraničního vlastníka a kvalita ta pravděpodobně zůstala někde na cestě. Titulek zní:
STÁT NEMÁ CO MLUVIT DO MARŽÍ A DVOJÍ KVALITY, říká šéf HAMÉ
Jinými slovy pan šéf potvrdil, to co se ví, tedy že dvojí, resp. mnohočetně rozdílná kvalita výrobků je standardem a proč se za ni stydět. S tím, že stát nemá kontrolovat marži, nepodílí-li se některou z forem na financování podniku a není-li tedy jejím „akcionářem“ souhlasím.
S čím souhlasit nemohu je to, že kvalita na české stoly nepatří, obzvláště pak je-li jí možno dosáhnout, a to dokonce za nižší prodejní cenu, jak ukazují země na západ, kam paštiky a výrobky této mimo jiné také firmy směřují.
Rád bych však také poukázal na maličkost, která v rozsáhlém rozhovoru mohla zapadnout.
KONCOVOU CENU VÝROBKU NEURČUJE JEHO VÝROBCE, ALE TEN, KDO PRODÁVÁ KONCOVÝM ZÁKAZNÍKŮM, TEDY OBCHODNÍCI.
V praxi to tedy může znamenat dodržování stejné politiky jakou mají například tolikrát proklínaní čínští výrobci, kteří vyrobí vše, ale jen do výše ceny, kterou je nakupující ochoten zaplatit. V praxi to pak může znamenat, že výrobek bude stejně krásný, jako ten mnohem dražší, jen nebude fungovat, či velmi omezeně, což jak tak vypadá, však není důležité..
Dobrý příklad jsem si měl možnost ofotit jen dva dny před napsáním tohoto příspěvku v obchodní síti MAKRO, kde jsem bohužel na jednom z prodejních stojanů objevil výrobek, o kterém vím, že je nekvalitní, nebezpečný, a dokonce byl jeho prodej (speciálně této klamavé značky“ zakázán na několika trzích, a to včetně amerického, podívejte se sami.
Druhým článkem, jenž stojí za tímto dnešním příspěvkem, je návod na to, že je lepší lhát, chcete-li se úspěšně ucházet o práci. Článek nese následující název:
PROČ SI PŘED HLEDÁNÍM NOVÉ PRÁCE POŘÁDNĚ ZAMÉST INTERNETOVOU STOPU
Tento článek zcela koresponduje s kroky majitele serveru Idnes, kde vyšel. Doporučuje totiž zamést všechny stopy vedoucí k minulosti, k tomu, aby se vybudovala zářná budoucnost. Bohudík to v době internetu není tak snadné a existují lidé, kteří se dokáží podívat hlouběji, než jiní a je jedno, jmenují-li se WIKILEAKS, či ŠUMAN.
Bohužel je až tristní, jak se změnil pohled na cílenou krádež, a ještě cílenější lži.
Vypadá to totiž, jako by se obé, stalo standardem.
Od školky děti dostávají státem financované ekologické vzdělávání postavené na lži zvané třídění odpadu, a zástupci společnosti, či jí najmutí lidé, si vyrábí nový odpad proto, aby ukázali, jak ho generovat ještě více. Více popelnic – více popela.
A zahrádkářské kolonie se zaplňují hnědými kontejnery na odpad, který dříve nebyl, často jen proto, že KDYŽ UŽ JÍ MUSÍME PLATIT, TAK JÍ NAPLNÍME“
Nefunguje princip opakované lži, která se stala pravdou i ve Vašem závodě?