LOGISTICS RIDE 2018 – (Ne)Konference, která nikde nekončí

V minulé týdnu jsem si dovolil se s Vámi rozdělit v malém třídenním seriálu o své pocity a zkušenosti z nejlepší logistické (ne)konference v zemi, jejíž název je výše. Při dopsání poslední, třetí části jsem tušil, že není poslední, ale že přijde až tak brzy jsem skutečně netušil.

Je to však tak a já jsem si při definici názvu tohoto příspěvku uvědomil, proč je LOGISTICS RIDE pro nás všechny, kteří nepovažují logistiku za zaměstnání, či práci, ale radost a náplň života, tak blízká. Připomíná totiž LOGISTICKÝ ŘETĚZEC. Také nikde nezačíná a nikde nekončí. Čímž vytváří řetěz jehož každý jediný článek je hodnototvorným.

Snad i proto je to přitahuje LOGISTICS RIDE profesionály jako magnet, který byl použit na personifikované placce na klopu pro každého z účastníků, aby si nepoškodil oblečení špendlíkem, či je neušpinil lepidlem ze samolepky použité na jiném místě a v jiný čas.

Jak jsem již psal, měl můj krátký vstup na účastníky silný vliv, jak se ukázalo i při konečném hlasování.

Mně samotnému se však tato skutečnost projevila již při samotném pobytu na prknech, která znamenají svět, minimálně ten logistický. Publikum totiž sedělo a poslouchalo. Připadalo mi, jako kdyby v sále nikdo ani nedýchal (podívejte se na záznam mé řeči na videu níže).

Když se mi podobná věc stala před několika lety poprvé, běželo mi hlavou, jak strašný přednášející musím být, když nestojím ani za řeč. Výbuch na konci mne však uvedl do jiné reality, stejně jako v případě LOGISTICS RIDE.

Dnes mi připadá, že se publikum při mých prvních slovech nadechne, aby vydechlo až po těch posledních.

To je pro mne poctou a odměnou, nejen proto, že obsah prezentací připravuji i rok a piluji jej a cizeluji každé slovo a výraz, ale i pro skutečnost, že mi někdo věnuje jak svůj drahocenný čas, ale i dech, bez kterého nelze žít.

Ve své prezentaci jsem zmínil aktuální projekt a s ním i DESET MILIONŮ KNOFLÍKŮ

Netrvalo ani týden a první zájemce, který by část pokladu dokázal využít při tvorbě dalších pokladů. Které pod jeho rukama vznikají absolvoval tříhodinovou cestu do závodu mého klienta, aby se přesvědčil, že nepřeháním a pomohl svou prací dosáhnout cíle, který promítám nejen do svých slov na prezentacích, ale hlavně do svých činů v projektech, které dělám.

Při jednání v rámci společného probírání se nalezeným pokladem mne zaujala mimo jiné i následující věta.

„Já Vás pane Rada sleduji již několik let. Ze začátku proto, že jsem si myslel, že takový blázen a snílek nemůže na trhu uspět. Dnes vím, že jsem se mýlil a budu rád, když Vaše bláznovství, budu moci sdílet s Vámi. Děkuji, že mi Vaše slova pomohla vystoupit z korporátního kolotoče, kde jsem byl celý život a já dokázal zase žít s prací, která smysl má“

Ve stejný den, jsem dostal e-mail začínající následovně:

„Dobrý den pane Rada,

Už druhým rokem jsem měl tu možnost vyslechnout si Vaší prezentaci na Logistics Ridu, vždy jsem jí shledal inspirativní a určitě by mě zaujala nějaká možnost spolupráce.

Bylo by možno nějak upřesnit podmínky spolupráce? …..“

Není to důvod, proč dělat práci, kterou děláte, s LÁSKOU?

Není to důvod, pro změnu z „korporátu“ do země skutečného smyslu konání?

Peníze by neměly být cílem, jen přidanou hodnotou, která přijde, jakmile se odpoutáte od myšlenky, že není nic důležitějšího než profit.

Nepřijdou hned, ale jen tehdy naleznete-li smysl a onu Lásku ke své práci, protože jen pak, budou lidé i firmy Vaši práci milovat a výsledků si vážit tak, že si je budou chtít „koupit“ či chcete-li budou chtít do nich investovat prostředky o jejichž výši nebudou licitovat.