Když na benzínce zahoří

Tak máte smůlu. Ač je to divné, nemá totiž provozovatel za povinnost instalovat žádné systémové zařízení, které by požáru zabránilo, či mu dokázalo efektivně čelit, když by tento skutečně nastal. Obsluha je tak odkázána na několik hasicích přístrojů, dle typu požáru, písek a hadr.

A ty skutečně na mnohé z požárů nestačí.

Je to zvláštní, ale požáry na benzínových, či chcete-li čerpacích stanicích jsou v mnohém podobné těm v kuchyních, jen na místo oleje je na místě olej.  Místo lihu benzín.

Nevím, zda-li jste to věděli (já ne), ale na benzínových stanicích mají se zásahem problém i požárníci. Ti totiž nemohou jen tak hasit vodou, kterou si vezou v nádržích, protože by jednak mohlo dojít ke kontaminaci spodních vod a za druhé víceméně k dalšímu šíření požáru rozstřikem.

U kuchyní je to shodné, tam je zase problémem olej a jeho reakce s vodou a zároveň potraviny, z nichž některé, dokáží být výbušné (mouka a další) a dostane-li se oheň do vzduchotechniky plné, i přes filtry, olejů, pak je často Skleněné peklo jen pohádkou pro děti.

Důvod, pro který to vše uvádím je prostý. Chci sdílet a sdílím informace, které získávám díky projektu nazvaném SUCHÁ MLHA. Projektu, v němž se učím, co jsem dávno zapomněl, či spíše, co jsem se nikdy neučil a ani by mne to nenapadlo. Projektu, který zachraňuje nejen lidské životy a majetek, ale i vodní zdroje.

Ačkoli jsme měli ve škole brannou výchovu, zdaleka jsme neprobírali (ani nemohli) jak se bude hasit za 30, či 40 let. Ovšem při studiu tématiky, nestačím se divit tomu, že většina požárů se hasí shodně, jako v době, kdy jsem chodil do školy.

Když nepomůže voda, dáme tam víc vody, dovolím si parafrázovat jeden známý citát.

Změnila se auta, uniformy, ochranné prostředky.

Mezi hasiva přibyly další chemické prvky.

Zůstala voda

Voda, která díky novým technologiím s větší silou je schopna zasáhnout více. Větší síla však v tomto případě znamená primárně další dvě věci

1. Větší spotřebu vody
2. Možnost využít vodu i jako řeznou sílu

Druhý zmíněný aspekt mne zaujal díky videím, která jsem na internetu v době přípravy projektu zahlédl a objevoval je v čím dál větším množství, kdy vodní paprsek dokáže proříznout zeď a hasit požár uvnitř místnosti, a to bez toho, aby musel do místnosti sám požárník.

První aspekt však nepovažuji za benefit, ale za velké negativum.

Není totiž výjimkou, že na místo jezdí další a další požární vozy jen proto, že došla voda a stejnou výjimkou není ani to, že se prostě nechá objekt tzv. kontrolovaně shořet, protože voda na celkové uhašení došla.

Jak jsem psal výše, seznamuji se s tématikou z mnoha zdrojů a jedním z nich je samozřejmě internet a jako velmi přínosným se ukázal server www.pozary.cz na kterém se sbíhají informace o požárních zásazích na celém území republiky.

Server je stále aktualizován a je znát, že jeho tvorbě i následnému provozování, dává jeho provozovatel maximum.

I přes tuto snahu zatím technologie Suché mlhy prezentována nebyla. Věřím však, že i díky naší vzájemné spolupráci se tato technologie pomůže lidem, kteří sami pomáhají druhým

P.S. Ti kdo si myslí, že „čerpací stanice“ pro elektro-auta – nabíječky, problém s hašení mít nebudou, mýlí se. Podívejte se co dokáže udělat jedna vadná LI-PO baterie v elektrické koloběžce.

Nebo je možné se podívat z Asie do Čech, jak dokáže hořet elektrická rozvodna a jak se takovýto požár hasí prostředky, které mají požárnící standardně k dispozici.