Únor Býlí

Ne, nejsem gramatickým barbarem záměrně prznícím český jazyk. Nejsem barbarem, či expatem ani ve státě, kde žiji.. Jen názvem příspěvku psaného devět dní před Vánoci ukazuji, co Vy sami v době jeho čtení můžete vidět na vlastní oči.

Zelené pole, trávníky, první pupeny na stromech a keřích a první, kdo se probouzí k životu je právě býlí a spolu s ním rostlinstvo s dobrým kořínkem, kterému se říká plevel. A že ho není málo. A dokáže přestát i mrazík. A získá si náskok a místo na slunci, které se občas objeví.

V Únoru se v naší krajině děli různé věci.

Třeba přicházelo vítězství pracujícího lidu, který si ho při svých cestách do a z práce ani neuvědomil, dokud z výplaty neodepsal korunu na odbory, které vznikly, aby chránily jeho práva.

Pracující lid prohrál a odešel se svěšenou hlavou

Odbory zůstaly, vyhrály a chrání.

Sama, Sebe.

Továrny vyrábí Tovar.

Nebo snad To Vaří?

Mezi lidem pracujícím je již málo dělníků.

Zato přibylo Manažerů, Mistrů, Ministrů. Prodavačky zmizely, místo nich objevil se personál obchodu.

Namísto pěti, nutné vyrobit tisíckrát více

za stejnou dobu

S bolestí hlavy, migrénou, sliby o odměně a práci jen v pracovním čase a dnech.

Jsou pasé.

Přesčas stal se standardem, víkendy dny pracovními a Vánoce zbytečným zdržením.

Nestačilo by se vyrobit

Nestačilo by se dodat

Nestačilo by se vyhodit.

Ztratil se tok, a zůstaly jen ostrovy. Spálili se mosty a namísto za ruku, vodíme se za digitální nitě informační sítě a už schází nám jen a pouze schopnost proniknout svou bytostí do virtuální reality a žít jen a pouze tam.

Světový vůdci sešli se v prosinci v Polsku na konferenci #COP24 kde chtěli změnit svět. Kdo nemohl přijet, či nebyl pozván, dostal místo na virtuální židli #TAKEYOURSEAT.

A za 9 dní projedlo a propilo se tolik, že by malé město přežilo i celý rok.

Vyhodilo se ještě víc, a to vše pro dobro všech.

Žaludkem mála prošla strava mnoha, aby zbyla jen žluč zabalená do barevných letáčků a marketingově a stylisticky správně zabalených prohlášení, že příště, ale určitě příště, až se zase sejdou, hlavy států, se rozhodne, kdy bude rozhodnuto.

Je únor, a právě skončil další z mých 240 hodinových pracovních měsíců plných krásných setkání, a ještě krásnějších změn, které ukázaly, že jediné, co je třeba, je CHTÍT.

Je únor, tak na co čekáte, vydejte se sklízet.

Dokud je co.

Z CELÉ KONFERENCE COP24 byla nejsilnějším zážitkem řeč, 15ti leté švédské studentky Grety Thundberg, která naprosto přesně vyjádřila jaká je funkce politiků, kteří se sešli, nechali si zaplatit nejen cestu, ale i ubytování, občerstvení a další náležitosti, aby mohli předstírat zájem na změně, zájem, který ve skutečnosti nemají.