Jen Jeden Den

Den před Vánocemi zhaslo v Plzi pouliční osvětlení v 7:55. Namísto něj převzalo roli patrona slunce, které zrovna vstalo z rudých peřin červánků a vyhodilo je na verandu, aby se provětraly, než půjde po dlouhé cestě zase spát.

Venku se vše zelenalo skropené nočním deštěm a silnice se leskly novotou. Pod koly aut rozstřikovaly se louže a sněhuláci byli doma jen v nákupních centrech a na obrázcích starých knih.

Nákupní centra otevírala své nenasytné chřtány, aby přivítala další oběti radosti, klidu a pohody.

Televizní signál přinášel další vlnu viděného a radiový toho, co jsme již tolikrát slyšeli.

Je 5°C a první tráva konce roku soupeří s čerstvostí Vánočních stromků uříznutých pro jeden večer radosti.

Sedím doma a chystám se vyjet ven.

Můj stroj již netrpělivě čeká, aby po projížďkách po Písku zase vydal se do krajiny, kterou tak dobře zná, plný energie a radosti z jízdy.

Jen Jeden Den

A začne další rok.

Kdy Země dala mi prostor k nadechnutí.

Je to už dávno, kdy poprvé nadechl jsem se po cestě z lůna. Otevřel oči, abych šel zas spát. A jíst. A spát. A jíst. A růst. A vnímat. A

Měnit svět.

Je den před Štědrým dnem a já vnímám štědrost jako dar.

Ne pro jeho hodnotu vypočitatelnou v objemu prostředků převedených z jednoho účtu na druhý, ale v hodnotě, na kterou žádná směnárna a banka neudává směnný kurz. Hodnotě ČASU a ŽIVOTA.

Není mi smutno, neztrácím sil.

Naopak přibývají s každým okamžikem a zjištěním, že to, co dělám mění mysli jedinců a udává směr tam, odkud jsem přišel, odkud jsme přišli.

V době, kdy vyjde tento článek začne třetí měsíc prvního a druhý měsíc druhého z projektů, které současně ve dvou městech mění pohled na svět a přístup k němu. I přes odlišné prostředí, obor, náplň práce, cíl je stejný.

SVĚT BEZ ODPADU A PLÝTVÁNÍ VE VŠECH JEJICH PODOBÁCH.

A k němu je třeba začít v myslích. V myslích lidí, firem, korporací.

Vím, že se musím učit, abych mohl učit.

A budu.

Svým příkladem, Svou cestou, Svým slovem

Ale hlavně svou láskou k tomu, co dělám proto, aby Vánoce byly zase radostí a svět, MODROU SKLENĚNKOU na níž ŽIVOT a ČAS budou tím nejdražším, co si budeme cenit.

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář