Konec Zvláštního Týdne

Podíváte-li se na příspěvky tohoto týdne zjistíte, že se od těch běžných trochu odlišují. Snad mají v sobě více poetiky, snad ducha básní a básníků, nevím. Co však vím, je že dnes končí krásný týden, který jsem měl možnost strávit se svým dědečkem.

Je mu 96 let a tři měsíce.

Čtyřikrát jsme se byli spolu projet na našich elektrických ořích. Ten jeho má kola tři, ten můj jen jedno a dohromady dávají radost ze života.

Má maminka s tatínkem si jeli aktivně odpočinout do Třeboně, kde již po několikátý rok za sebou tráví svou zaslouženou dovolenou. V sedlech svých kol, kterým odmítají zatím poskytnout elektropohon. Čtyřicet až šedesát kilometrů denně. Sedmdesátnice a Sedmasedmdesátník. Krásní, opálení, plní energie.

To je má rodina.

Všichni jsme tak trochu blázni.

A pro všechny vlastní pohodlí neznamená nic, nemají-li ho i druzí.

Venku již naplno propuklo sucho.

Zdražení vody, které nemělo přijít dorazilo.

Z ubývajících hladin řek a toků řek se nedostatek přesunul do plastových lahví výrobců, kteří s velkým smutkem na plakátech a radostí v kancelářích mohou opět zvednout ceny.

Vědci opět přišli s přelomovou informací, že vody je na zemi dost, a dokonce více než kdysi, jen zapomínají dodat, jak se k ní dostat.

Další ze světových miliardářů oznámil, že plánuje vodu dostat z planetárního systému sluneční soustavy a stačí mu, když každý přispěje na společný zdar.

Ministr Brabec, již kontroval, že nový dotační program bude rozšířen i na nákup lahvované vody, podmínkou je jen, že budete kupovat víc, pak totiž bude levnější a bude vody víc.

Požárníci poprvé oficiálně vznesli dotaz na technologii hašení nízkotlakou suchou mlhou, asi proto, že při několika po sobě jdoucích zásazích prostě jen museli sledovat, jak si plameny berou to, na co už jim nezbyla voda.

V Korejském Soulu se začalo s přípravou výstavby muzea pro roboty, první stavby, kterou celou mají postavit sami roboti.

Nový prezident se usazuje na trůně z kostí a koblih a mne to táhne stále více ven, šířit nákazu s níž se potýkají lokál í odpadové společnosti i do zahraničí. Po úspěšném jednání a politiky a partnery v rámci konference o cirkulární ekonomice v Praze mám za sebou již několik zahraničních cest k a s partnery.

Přesto, že zahraniční továrny mají možná čistší štíty, i u jejich zdí stojí odpadové kontejnery. I za jejich zdmi se rozbalují jednorázové obaly a umísťují se na místa určená k ukládání odpadu.

Takto zní odpadová definice v německy mluvících zemích

Nach der Abfallrahmenrichtlinie ist Abfall jeder „Stoff oder Gegenstand, dessen sich sein Besitzer entledigt, entledigen will oder entledigen muss“

Stejně jako v jazyce českém, anglickém, a pravděpodobně i většině dalších, tak tento zákon neřeší, zda-li věc, či materiál lze znovu využít, či dokonce použít.

Neřeší-li správný přístup zákony, řeším je já.

Snad i proto jsou pro mnohé má slova inspirací. Inspirací k níž je možné přiřadit i slovo úspora, protože ta, v době další z krizí, může rozhodovat o tom, kdo se dožije další.