Odměna za snahu, Trest za výsledek

V dnešním příspěvku se dovolím podívat na období šesti let, po které jdu stále stejným směrem, a to bez ohledu na to, jakým směrem právě jdu. Zní-li Vám to jako protimluv, málo mne znáte, zní-li Vám to povědomě a smysluplně je vidět, že hovoříme shodným jazykem efektivity.

Za šest let podnikání, a to ať v pozici živnostníka, či majitele firmy jsem měl možnost sledovat, jak se vyvíjí vnímání práce, kterou dělám a jak se vyvíjí odpadový průmysl.

Zatímco v roce 2013 a předtím již v roce 2010 považovali všichni možnost prevence vzniku odpadu za fantasmagorii psychicky narušeného jedince, stačilo pouhých šest, resp. devět let než zjistili, že vytrvalost přináší nejen růže, ale i změny legislativních rámců a hlavně změny v myšlení lidí a podniků, kterým se i přes desetiletí „mediální masáže“ nelíbí, že by po nich měla zůstat namísto modré skleněnky, jen koule zahnívající skládky.

Za těch šest let jsem měl možnost zjistit a vyzkoušet si na vlastní oči, uši, ruce, nohy i žaludek, co to je věřit nesprávným lidem a setkávat se s těmi správnými jen tak mimochodem.

Zjistil jsem, že firmy, jejich majitelé i lidé v nich pracující nechtějí již nadále poslouchat diktát sto let starých zákonů, ale mají zájem na jejich změně a jsou ochotni měnit sami sebe, jako základ pro odkaz, jehož hodnotu nelze vyčíslit v penězích, a to ani těch virtuálních.

Za těchto šest let se má vlastní profesní síť rozrostla pětinásobně oproti dvaceti letům, kdy kvetla často, plody však nesla jen sporadicky, a já myslím, že dobře to vyjádřil jeden z jejích členů poté co obdržel jako jeden z prvních pozvánku na seminář konaný v rámci EUBA.

„Pan Rada, dobry den, dakujem za pozvanie, a zaroven som rad, ze vytrvalo a konzistentne sa tejto teme venueje roky, co Vas sledujem“

Je to pro mne velká čest, protože stejně jako miliony jiných nedělám nic víc, než že pracuji a dělám to, co považuji za správné. Co je možná trochu odlišné je doba, po kterou to činím, aniž bych požádal jiné, aby mé kroky hradili ze svých peněz, přeci jen to dělám i pro ně a jejich děti.

Každý máme svou cestu a někteří máme i jasný cíl. Tím mým je VYTVOŘIT SVĚT BEZ ODPADU A PLÝTVÁNÍ, nic víc, nic míň. A tak to činím.

V této souvislosti mne zaujaly v posledním březnovém časopise RESPEKT, který se mi dostal do rukou, odpovědi na otázku MOHLA BY BÝT ZUZANA ČAPUTOVÁ ÚSPĚŠNÁ V ČESKÝCH PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH? Svou odpověď dala politička, politická komentátorka, akademický pracovník a konzultantka ekonomického marketingu. Každá z odpovědí, ač vyřknuta z úhlu pohledu dané osoby, byla jiná, a přesto se v jednom shodovaly – ZUZANA ČAPUTOVÁ uspěla proto, že je jen obyčejnou, ale vzdělanou ženou bez přímých politických vazeb a je upřímná.

Trochu mi to připomíná závěr jednání s vedením jedné nadnárodní odpadové společnosti, kde její senior manažer řekl

„PANE RADA, VY JSTE NEBEZPEČNÝ, VY NIC NEMÁTE A JDETE POŘÁD KUPŘEDU I KDYŽ JSME VÁM MY A DALŠÍ TOLIKRÁT ŘEKLI, ŽE JE SVĚT BEZ ODPADŮ NESMYSL A NIKDY HO NEDOSÁHNETE“

Tuto větu v různých variacích jsem mezi lety 2013-2018 slyšel mnohokrát, aby ji vystřídalo hluboké a mrazivé mlčení a zákaz vyslovovat mé jméno na veřejnosti. V roc 2019 jsem ji však zatím neslyšel ani jednou.

Jsem rád, že se firmy i lidé pomalu učí, že snaha může být nekonečná a její nekonečnost je třeba donekonečna financovat. O projektech, které často nesou slůvko NEZISKOVÝ, jsem psal již mnohokrát, a proto se není třeba opakovat.

Firmy a lidé totiž zjistili, že teprve výsledek, na který si mohu sáhnout, je skutečnou změnou. Změnou, které nestojí často nic než práci a čas. Výsledek však bývá tak silný, že vyvolá sérii dalších změn a slib, přestává býti vidinou budoucnosti, dokud nebude předložen výsledek, a to je dobře.

P.S. Podívejte se na kalendář prosím. Jaké vidíte datum? Já vidím 6.4.2019, sobotu.