Ochrana přírody

Když jsem byl ještě malou jiskrou, předtím, než stal jsem se pionýrem, abych se nikdy nestal svazákem, chránil českou přírodu Brontosaur. Měl spoustu nohou, rukou a hlav a někdy mu byla poskytnuta pomoz v rámci akce „Z“.

Je to už poměrně dávno, ale já jsem si až v den, kdy píši tyto řádky po 33,3 km dlouhé jízdě mezi vločkami sněhu a ledovými krůpějemi uvědomil, že jsem se mýlil.

Resp. byl jsem uváděn, stejně jako tisíce a miliony jiných v omyl chybným výkladem zažitého pojmu. Pojmu, který jsem si dovolil použít jako název mého dnešního příspěvku připraveného pro druhý den školního roku 2019-2020.

OCHRANA PŘÍRODY

Pojem tak základní, že se o něm učí již děti od předškolního věku a čím jsou starší, tím intenzivněji se s ním setkávají všude kolem sebe. Politické strany zařadily bez výjimky ochranu přírody do svých programů, stejně jako ji zmínil ministr školství ve svém včerejším proslovu.

Předtím, než budu psát dál bych Vás však rád požádal, abyste se podívali na obrázky, které následují tuto větu, věřím totiž, že pak obsah dnešního příspěvku bude mnohem jasnější.

Co jste viděli?

Já přírodu, která si vzala zpět, co ji patřilo a chrání to, co zbylo.

To je ochrana přírody.

Příroda nepotřebuje chránit sebe, ona chrání nás.

Chrání nás i přesto, že jizvy, které ji den za dnem činíme, se hojí čím dál déle.

Chrání nás i přesto, že namísto do jejího lůna vracíme se do kinosálů virtuální reality a čím dál častěji preferujeme virtuální realitu, před tou reálnou.

I přes to všechno ochrana přírody funguje. Má nad námi ruku a jen občas s ní dá lidem pohlavek, či do nich jen lehce strčí, aby si uvědomili skutečnost.

Nevím, jak Vy, ale já si již vybral

K tomu, aby jste tak učinili i Vy Vám snad pomůže ještě několik obrazů, které nebyly stvořeny pro prezentaci umu člověka, ale trpělivosti, kterou nazýváme evolucí.