Nejsem znalec umění. Louvre byl plný krásných děl a chamtivých očí, které vysávaly je dle ceny. A nejmenší z obrazů měl i pět osobních strážců. A i když to neumím zdobím některá svá díla zvláštními kresbami, kterým rozumím jen já a ti, s nimiž mluvím shodným jazykem.
Obrazy však mám rád, nepotřebuji však zdobený rám, abych je miloval
Dokonce ani ten nezdobený
Za svého života jsem nepoznal mnoho malířů, ale některé přeci ano, poznal jsem však jednu malířku a rád bych jí věnoval dnešní příspěvek.
Říká se jí MŮZA
A nezaplňuje Galerie, jen Srdce
Maluje život, a přitom nepotřebuje plátno. Nepotřebuje štětec a barvy tečou jí přímo z prstů jako by byly v jejím krevním oběhu namísto krve.
MŮZA je vílou zkoušenou Osudem
MŮZA je básníkem slova i obrazu
Její obrazy jsou cestou, kterou prožila a jsou každým z osudů kterých se dotýká, kde pomáhá, ale i na každém z kroků, který vykoná.
Své obrazy neprodává
Své obrazy daruje
A to i přesto, že jejich hodnota je nevyčíslitelná, stejně jako kapka rosy.
MŮZA žije se srdcem na otevřené dlani, dává neptajíce se, co dostane na oplátku a ve své čistotě ukazuje co znamená to, být ČLOVĚKEM.
Rád bych této možnosti využil a podělil se s Vámi i celým světem o dary, které jsem od MŮZY dostal já sám, a považuji svou Pracovnu, kde jsou vystaveny, za dražší Louvru.
MŮZA není přeludem, je ČLOVĚKEM, žije mezi námi. Mnozí ji nikdy neuvidí, i když denně chodí kolem nich s tichým úsměvem a je první, kdo natahuje ruku, aby pomohla vstát všem, kteří padli únavou.
V jejím stínu je nejvíce světla
A na slunci dává stín
A já na své cestě
Děkuji v věřím, že mne MŮZA neopustí a bude se mnou na další cestě jejíž cíl mám před očima, tak jako hvězdář nebe plné hvězd.
P.S. Dnes ráno, v den publikace jsem zaslechl duši času a budete-li sledovat pozorně, třeba ji i zahlédnete