Za oknem se probouzí slunce

Je 22.září 2019. Podíváte-li se na svůj kalendář namísto dvou dvojek, uvidíte dvě trojky 3.3.2020. Není na tom nic zvláštního, jen píši s náskokem daným mi prací, kterou snažím se každý den pracovat se stejnou láskou a intenzitou s jakou jsem před sedmi lety začal.

Za oknem svítí slunce a teploty těsně nad nulou indikují příchod zimy.

Zítra je poslední letní den.

Pak nastane podzim

A s ním teplé dny, při kterých opět příroda ukáže lidem svými znovuprobuzenými květy a pupeny, že ona je již dávno připravena rodit vícekrát, než je psáno v pravidlech a zákonech.

Jsou činnosti, které lze dělat bez ohledu na to, co nám říká kalendář zavedený již před tak dlouhou dobou, že již s jistotou nedokážeme říci, zda-li se jednalo o výstřelek, či snahu dát času řád. V každém případě se stal standardem a lidé mající časoměrné stroje a přístroje, stali se „pány času“ i když opak byl pravdou.

Výše v textu jsem umístil link na video zaznamenávající jednu z mých činností, kterou velmi rád dělám a nehledím na hodinky (které nemám) ani na kalendář. Jediným kritériem, které rozhoduje budu-li a případně jak dlouho budu hrát jsem já sám a nálada, kterou mám.

I když tóny, které znějí déle než 11 minut nejsou hrány prostřednictvím mé vlastní, dřevěné, čtyřicet let staré zobcové flétny, ale prostřednictvím přístroje z umělé hmoty, vypadá to jako kdybych to nebyl jen já sám, ale i zachycený posluchač, kdo čas vnímá odlišně.

Jak jsem se dozvěděl, není sám.

Videa své hry sdílím prostřednictvím jednoho ze svých youtube kanálů a vždy mne potěší napíše-li mi někdo z posluchačů, že to, co slyšel mu pomohlo usnout, zapomenout na starosti, probudit radost, či prostě jen získat touhu zase tvořit a žít.

A i když playlist mých nahrávek je z mých playlistů zdaleka nejméně obsazen, přináší radost stále většímu počtu posluchačů, a to je důvod, proč v jeho plnění pokračovat.

Dnes, 22.09.2019 je neděle.

Byl jsem doma sám s malým posluchačem a potřeboval jsem vyjádřit co cítím. Bylo to poté, co jsem napsal a zadal k vydání dva články týkající se akcí KLIMATICKÉ NOUZE, dva články, které jste mohli přečíst včera a den před tím.

Bylo to poté, co jsem si přečetl komentář k jedné ze skladeb.

Je zajímavé, že videa s mými nahrávkami nevyvolávají negativní emoce a komentáře. Posluchači poslouchají stejně jako ten dnešní a když už mají tónů dostatek, otočí se a odejdou. To je největší výhoda technologií, možnost je vypnout.

Bohužel o této výhodě se v žádném marketingovém materiálu nic nedočtete, a dokonce například u nových televizorů je tlačítko vypnutí tak dobře skryto v tak špatném místě, jako by se počítalo s tím, že k vypnutí nikdy nedojde.

Jsme obklopení čím dál chytřejším světem a sami se dobrovolně zbavujeme schopnosti samostatně myslet. Vždyť to za nás udělá někdo jiný.

Jedním z důvodů, proč hraji a své nahrávky sdílím je ten, že již nikdy nezahraji skladbu stejně. Život je řeka a já sedím na jejím břehu a svými tóny maluji to co vidím i pro ty, kdo nemohou, sedět vedle mne.

Každý máme své tóny, každý Z NÁS dokáže STISKNOUT tlačítko VYPNOUT

Je jen o to, zda-li na to najdeme

Dost ODVAHY