Sezona Konferencí

Včerejší den jsem strávil, kromě standardní činnosti i další z přednášek realizovaných na středních školách v rámci projektu MŮŽEŠ PODNIKAT. Tentokrát jsem byl hostem krásné budovy Obchodní Akademie stojící na úbočí Karlových Varů.

Projekt MŮŽEŠ PODNIKAT, kterého se již dnes účastní více na 160 mluvčích, a ještě větší množství škol, je projektem neziskovým. Byl založen s cílem nápravy systémové chyby, kterou je striktní oddělení akademické a neakademické sféry v průběhu vzdělávacího procesu. 

Studenti si tak ze škol odnáší do praktického života spoustu teoretických znalostí, aby zjistili, že Teorie a Praxe více odlišné býti nemohou.

Škola, studenti, i vyučující a pracovníci s nimiž jsem se měl možnost setkat byli skutečnými partnery a ve škole jsem se cítil nejen já, ale i Marek Veselý, který byl druhým mluvčím, jako doma.

Po skončení, jsem měl ještě možnost se setkat s dalším z lidí, se kterým hovořím stejným jazykem a věřím, že i s ním, stejně jako s panem Veselým, bylo naše setkání začátkem dlouhodobé spolupráce při budování světa bez odpadů a plýtvání.

Po svém návratu jsem, kromě jiného, na svém LINKEDIN profilu našel výzvu, která předchází propojení našich profesních sítí. Byla zaslána panem panem Veselým a nešla přehlédnout mezi těmi, které přišly ve stejný den od dalších členů LINKEDIN.

Ovšem tato profesní síť mi nedoručila jen spojení, ale i inspiraci k dnešnímu příspěvku, kterému předcházel článek publikovaný na síti MEDIUM, jmenuje se téměř shodně s tímto, jen na počátek bylo posazeno slovo UDRŽITELNOST.

Skutečnost, že první čtenáři se objevili v analytice již několik minut po zveřejnění a návštěvnost byla rovna čtenosti, ukazuje, že čas strávený sdílením, je časem dobře využitým.

Otázkou však zůstává, zda-li stejně efektivně využitý je čas strávený na nekonečném množství konferencí a „Eventů“, jak se akcím dnes říká, zaměřených na téma udržitelnost. Mají různé názvy, ale nikdy v nich neschází výraz UDRŽITELNÝ, CIRKULÁRNÍ, KLIMATICKÝ. Mají mnoho podob. Ty, kde za vstupné je nabízeno místo k sezení se konají ve větších, či menších prostorách honosných budov, vždy se zajištěným cateringem, obsluhou, klimatizací a samozřejmě i dobře vybranými mluvčími, jejichž jména táhnou tím víc, čím vícekrát se objeví na veřejnosti.

Tam kde místa k sezení nejsou, jsou organizovány v centrech měst, kam účastníky dovezou osobní auta a autobusy, aby vystoupili i s transparenty o škodlivosti dopravy a výzvě ke změně.

Bez ohledu na typ akce, která se koná, jedno má společné, VÝZVU KE ZMĚNĚ

I slova jsou podobná VYZÝVÁME VÁS KE ZMĚNĚ

Křičí se a hovoří se zvýšeným hlasem, aby bylo všem jasné, jak vážně svá slova mluvčí míní.

VYZÝVÁME VÁS KE ZMĚNĚ, přičemž zájmeno Vás zaměňuje se za jméno skupiny, na kterou je apel namířen.

Za dva roky mi bude padesát, jsem bílý muž a nikdy jsem například na stávce proti klimatu nebyl.

Důvod je prostý, za mnohem důležitější než křik, považuji změnu a protože vím, že budu-li žádat druhé bez toho, abych změnil sebe, nebudu ničím jiným než pokrytcem, rozhodl jsem se dlouho před tím, než si GRETA THUNBERG sedla na schody Švédského Parlamentu sám svět měnit.

Musel jsem se to naučit sám, protože nikomu to nepřipadlo možné, předcházet vzniku odpadu, vždyť to nejde. Jak jsem zjistil, možné to je a tak to činím.

Nerad bych totiž udělal stejnou chybu jako miliony jiných, kteří po přečtení KOMUNISTICKÉHO MANIFESTU jásali nad tím, že všichni budou mít dost protože se budou dělit. Všichni, kdo jásali, byli z té představy tak šťastni, že je ani nenapadlo se pánů Marxe a Engelse zeptat, kde se VŠE, o kterém tak s chutí hovoří a co si budou dělit, vezme.

Já jsem si tuto otázku dal a s ní jsem si uvědomil i odpověď.

Abych na to nikdy nezapomněl, sepsal jsem si to do zakládací listiny společnosti, kterou jsem založil, dokument se jmenuje INTERNATIONAL BUSINESS CENTER OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT STATEMENT a je, v nezměněné podobě stále uložen na firemních internetových stránkách.

To změnou, kterou jsem na rozdíl od tvůrců a následovatelů komunistického manifestu je skutečnost, že jsem se rozhodl nejdříve tvořit, pracovat a až pak se dělit.

Ono totiž i plamenná slova, bez ohledu na sílu hlasu, jakým budou pronášena, zůstanou jen prázdnými slovy, nebude-li ten, kdo je pronáší prvním, kdo krásný oblek a šaty, či svůj protestní oděv neodloží a nezačne sám, či sama dělat to, o co žádá ostatní.

Ano možná bude mít, jako já mozoly, možná zadře si i třísku, či se mu, či jí, budou ruce třást únavou a bolavá záda připomenou, že tělo s věkem slábne, ale také bude mít možnost se otočit a vidět svět jenž dokázal změnit a věřte mi, to je ta pravá odměna, pro kterou stojí za to vynechat příští konferenci, či protest.