Dnes odjíždím do Ostravy

Dnes odjíždím domů. I přesto, že trvalé bydliště má jinou adresu, v jiném městě, je Ostrava jedním z mých domovů. Není to kvůli lokaci, či počtu klientů, či objemu času, který jsem v Ostravě strávil. Důvodem jsou lidé a pocit, se kterým se setkávám vždy když do Ostravy mířím.

Těším se tam.

Těším se na lidi

Těším se na energii

Těším se na rozhovory

Těším se na vysokoškolské koleje, ve kterých je Hotel GARNI, kde mohu přespat a kam se mohu vracet.

Dnes odjíždím do Ostravy a je možné, že se setkám i s Vámi, do okamžiku DNES, totiž ještě uběhne 137 pracovních dní a příspěvků v blogu, který právě čtete. V mezičase totiž mám možnost Ostravu opět navštívit a vést tam workshopy pro ty, kdo mají chuť se dozvědět něco nového. Nejbližší dvoudenní workshop je zaměřen na inovace, a to nejen ty logistické a patří k nejintenzivnějším, které mám možnost vést.

Důvodem cesty, o které píši však není workshop, je to nejlepší logistické konference, které znám. Znám ji nejen jako pasivní posluchač, ale jako aktivní účastník, a to jak na podiu, tak pod ním.

Od roku 2015, kdy se LOGISTICKÁ AKADEMIE rozhodla konferenci LOGISTICS RIDE pořádat, patřím k těm, komu se dostalo možnosti a mají tu čest vystoupit a promluvit ke stále rostoucímu počtu účastníků.

Růst byl tak rychlý, že již ve třetím ročníku bylo třeba, změnit prostory a z centra se vydat do areálu průmyslových Dolních Vítkovic, kde krásné a citlivě zrenovovaný brownfield nabízí ideální místo pro setkání. Pro logistiky a firemní návštěvníky, kterých je na LOGISTICS RIDE většina je to zároveň zajímavé příležitost vidět, že NORMÁLNÍ JE NEPLÝTVAT.

Právě lidé z Logistické Akademie jsou prvními, kdo mi z Ostravy učinil domov.

Nejen, že jsme vzájemnou spolupráci navázali hned po mém trvalém uvolnění z pracovního poměru zaměstnance, což byl pravděpodobně důsledek spolupráce, která tomuto okamžiku předcházela, ale hovoříme celá ta léta stejnou řečí, a to je stavební kámen pro domov.

V Ostravě jsem však poznal mnohem více. Nejrychlejšího jezdce na elektrické jednokolce, jenž více než rok držel rychlostní rekord. Malířku digitálních obrazů a Básnířku, která slovem i obrazem zaplňuje srdce i duše, profesory a studenty Vysoké školy báňské, či (nedaleko) i jednu z nejlepších středních škol, jakou jsem měl možnost poznat.

Tolik vjemů v jednom místě, tolik emocí, tolik domova

Je jich tolik, že by naplnili celou přednášku, či prezentaci a víte co, oni to skutečně učinili. Přednáška, kterou totiž v rámci LOGISTICS RIDE budu moci přednést se jmenuje CESTA DOMŮ.

A jejím podtitulek říká, že bude zodpovězeno na otázku proč cesta domů uteče vždy rychleji než cesta opačným směrem.

Zítra již budu v Ostravě.

Budu doma a věřím, že se bude opět jednat o dva dny strávené pod křídly andělů, kteří ač neviděni, chrání v každém z domovů to nejcennější, čas jenž v nich můžeme strávit.

P.S. 23.4.2020 COVID-19 změnil plány mnoha lidí a i přesto, že zítra v Ostravě nebudu fyzicky, budu tam s dalšími odborníky virtuálně, budeme tvořit další krok na cestě O.S.O, která znamená víc, než jen slib. ODBORNOST. SPOLEHLIVOST. ODPOVĚDNOST. To je to co O.S.O nabízí a já jsem rád, že mohu být u toho.