Překvapení z blogu

Včera jsem na svém blogu zveřejnil článek o jízdě na elektrické jednokolce. Tento vzbudil nečekanou odezvu, a protože se mimo jiné ve většině dotazů opakuje jedna a ta samá otázka dovolím si na ni odpovědět v tomto návazném blogu.

Onou otázkou je CO JEDNOKOLKA STOJÍ?

Kvalitní stroje stojí od 12.000 tisíc Kč výš. Stroj na kterém jezdím já stál 30.000,-Kč.

Kde je rozdíl?

Cena odráží několik skutečností, přičemž tou nejdůležitější je kvalita řídící jednotky tzv. MOTHEROBOARDU, který je v každém stroji integrován a je zodpovědný za bezpečnost jezdce ve smyslu udržování předozadní rovnováhy za jízdy. Ano právě motherboard a elektronický gyroskop jsou v ve strojích s nižší cenovou hladinou nejslabším článkem a druhým slabým je pak kvalita baterie, která způsobuje u levných strojů tristní dojezd.

Ovšem budeme-li se pohybovat v kategorii strojů kvalitních, pak se cena odvíjí od následujících položek

1. Velikost kola (tím i stroje) – jednokolky začínají od 10“, pak jdou přes 12“, 14“, 16“ až po 18“. Speciální stroje pak mají kola o velikosti 22“ a 26“
2. Síla motoru – již nejslabší dostupné jednokolky mají motory o výkonu větším než elektrická kola. Začínají na 350W a pokračují na 500W. Toto jsou dvě nejběžnější motorizace. Ovšem existují i stroje s motorem o výkonu 1000W, 1500W a dokonce i 3000W. Poslední zmiňované se již nedoporučují začátečníkům.
3. Velikost baterie – nejslabší stroje mají baterie o výkonu 130WH, pak se pokračuje na 170WH, 260WH a 320WH. Některé jednokolky, například FASTWHEEK, GOTWAY a další mají možnost násobení baterie a umístění jejich „klonů“ do dalších míst na těle stroje.
4. Značka – například značka NINEBOT, je od konce roku 2015 majitelem a vlastníkem značky SEGWAY. Rád bych upozornil na skutečnost, že je to, jako všechny ostatní výrobci, společnost Čínská.

A to je vše.

Někteří z pisatelů se ptali na to, zda-li se dokáže naučit jezdit každý. Je mi líto, nenaučí. Při testech se ukázalo, že existuje ca 2% lidí, kteří jízdu nezvládnou. Důvodem jsou většinou zdravotní problémy často související se stabilitou.

Zbylých 98% se však jezdit dokáže naučit a průměrný čas pro většinu, na zvládnutí samostatné přímé jízdy je 20 minut. Na rozdíl od kola, je však přímá jízda jen začátkem cesty k jízdě bez hranic, protože limitem na elektrické jednokolce je jen jezdec, resp. jeho schopnost jízdy samotné. Zmiňovaná dvě procenta patří k lidem, které ani po hodině tréninku jízdě nenaučím.

Posledním překvapením dnešního článku bude informace o tom, že první stát na světě schválil provoz pozemních doručovacích robotů. Tímto státem je americká Virginie a v platnost tento zákon přijde k 1.6.2017, tedy za necelé tři měsíce. Srovnáte-li tento postup s pražským zákazem všech gyroskopických transportérů, uvědomíte si, že povel ZPÁTKY NA STROMY, nemůže znít reálněji jinde, než v tuzemsku.

Zde ještě dvě zajímavá videa robotů, kteří zásilky budou rozvážet.

https://www.youtube.com/watch?v=z0rZBjJ5eKo

https://www.youtube.com/watch?v=_PKyKluMcNM

Jan pro zajímavost. Povoleni jsou roboti, kteří nepřekračují rychlost 16 km/h, a neváží více než 22 kg. Když o tom tak přemýšlím, zajímalo by mne, jakou úspěšnost doručení by tyto roboty měli v ČR ve srovnání s doručovateli poštovními.