Další z pátků

Pátek je malá sobota, říkají někteří těšíce se na víkend. Pátek mám stejně rád jako jiné pracovní dny, sobotu a neděli nevyjímaje. Čas v něm plyne stejně rychle a lidé, kteří pochopili, že proti toku času nemá smysl plavat přichází, posedí a odchází po šálku čaje na pohlazení mysli.

Mám pátky rád stejně jako pondělky.

Přicházím většinou za tmy a se setměním odcházím po vykonané práci

Musím zalít život jenž mi roste v Pracovně

Postarat se o prostor, který stará se o mne

Ráno vždy přečtu si poslední z blogů týdne a doplním čárky na které jsem zapomněl, když jsem ho před půl rokem umísťoval do redakčního systému. Dnes po ránu poslouchám tóny flétny, které jsem nahrál včera a přemýšlím co dnes z Francouzské pekárny budu moci ochutnat k rannímu čaji.

Žádný není shodný jako ten předchozí

Ráno mne čekala odpověď na můj e-mail adresovaný na pana Václava Smila. Přišel z Kanady, kde pan profesor tak dlouho působí a bylo to příjemné překvapení.

Z budovy Fišerovi vily odešel částečně poslední z původních nájemníků, díky kterému se dlouhá léta před revolucí domu říkalo DŮM ODBORŮ. Má pracovna byla též jedním z odborářských center, a přesto lidé cítí a vidí budoucnost než atmosféru minulosti.

S odchodem odborů odešli poslední z obyvatel, kteří v tomto místě svůj pracovní den začínali na šestou ranní a já nyní každý den odemykám prostor a vítám se z domem každé ráno, děkujíce jeho zdem za místo, kde mohu budovat nový svět.

Za chvíli odejdu odemknout kovanou vstupní bránu, aby tak nemuseli činit jiní

Nové rituály pomohli mi nalézt stabilitu mého počínání a já se již těším na ranní čaj z mé hydroponické zahrady, která neustále zásobuje mne svou energií a chutí.

Dnes po příchodu, rozhodl jsem se zaznamenat na mobil časosběrné video pohledu na probouzející se den, které až ho vytáhnu na svůj youtube kanál umístím právě sem.

Je totiž třeba sdílet a internet to umožňuje mnoha způsoby

Možná až příliš mnoha, a tak zapomínáme, že se to dá dělat i jinak, odlišně.

Například tím, že se sejdeme tváří v tvář a budeme si povídat, hledět na společné věci, obrazy a dotýkat se jich, předávat si je z ruky do ruky, budeme sdílet fyzickou přítomnost a upřímnost namísto virtuální.

Včera viděl jsem další z plýtvání, kdy 80% zakoupeného salátu César bylo vyhozeno bez povšimnutí, snědeno bylo jen maso a několik kousků osmaženého pečiva. To vše bez jediného slova, myšlenky na nabídnutí druhým. S pocitem uspokojení. Bohatství chudých, kteří nikdy nebudou bohatými, bez ohledu na majetek.

Je další pátek, či snad pondělí. Červen, nebo Listopad? Čas kráčí po mém boku a já jdu s ním, nespěcháme, oba totiž víme, že času máme dost, a proto si povídáme a těšíme se na každý další krok jenž spolu učiníme.

A já Vám přeji efektivní pracovní den a krásný víkend, obé prosté odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách.