„OO“ není jen mouka dvojnulka, ale i označení toalety. Pro mne však dvě „Ó“ získala zcela jiný význam a věřím, že se mi podaří, stejně jako u jiných projektů, tento dostat do světa. V angličtině sice již existuje Q&A, i přesto věřím, že koncept „OO“ uspěje.
Když jsem k němu došel po jedná z listopadových konferencí jednalo se jen o vyvrcholení dlouholetého hledání, něčeho, co mi scházelo a scházelo mi to dlouhá léta. Ne proto, že bych nehledal, ale právě proto, že jsem naopak hledal, podvědomě, a to při každé konferenci, každé akci, každé přednášce.
Na všech mi totiž scházelo to, co se skrývá v názvu – Otázky i Odpovědi.
Jistě pro Vás nebude překvapením (účastnili-li jste se někdy některé konference), že na dotaz pokládaný na konci každé z přednášek znějící „MÁTE NĚKDO DOTAZY“ je v publiku většinou ticho. Situace se sice liší regionálně, ale například o mých vlastních WAKE-UP-CALLS, je reakce vždy stejná, minuta mlčení, při které si účastníci promítají to, co viděli a jejich pocity pronikají hlouběji, než ve skutečnosti čekali.
Organizátoři akci většinou nechají na otázky a odpovědi 2 či pět minut, protože ví, že se nikdo ptát nebude, nebude-li v publiku náhodou sedět pan Rada. Muž, kterého i v dalekém Tokiu přejmenovali na PAN OTÁZKA a to dávno předtím, než se dozvěděli, co znamená v překladu jeho příjmení.
Ano PAN OTÁZKA, mi skutečně v zemi vycházejícího slunce říkali. V tuzemsku mne několik let organizátoři zvali na své akce právě proto, že jsem se ptal, než zjistili, že dotazy, které pokládám jsou mnoha přednášejícím, a to hlavně těm, kteří si svou přednášku předplatili například sponzoringem akce, velmi nepříjemnými.
Nutí je totiž mluvit o tom, čemu se taktně vyhýbali po celou dobu své přednášky
Přesto, právě OTÁZKY A ODPOVĚDI jsou důvodem, proč sám na akce chodím, a to nejen jako mluvčí, ale i jako divák, či posluchač.
Mnoho lidí se neptá, protože to prostě neumí. Nikdo je totiž nenaučil se ptát. Bere se za přirozené, že to každý umí a dokáže, že je to přirozené, ale opak je pravdou.
Nezáleží na tom, kolik Vám je let. Nezáleží na tom, jaké máte vzdělání, či jakou máte funkci. Nezáleží na tom, zda jste či nejste bohatý. Ve skutečnosti je umění se ptát dáno uměním naslouchat, a to nejen vyslovené, ale i to co vyslovené nebylo. Je to stejné umění jako číst mezi řádky.
Právě proto chci vytvořit a založit nový formát konferencí a na ně vázaných workshopů, které budou zaměřeny právě na podporu schopnosti se ptát a odpovídat na otázky.
Téma?
Bude předem dáno, ale nebude zdaleka jedno.
Bude mnoho témat, stejně mnoho jako může být otázek.
Při vyhlášení konference, bude vyhlášeno TÉMA a k němu 1-3 mluvčí, kteří budou požádáni o přípravu prezentace nesoucí odpovědi, ale i budící otázky. Co však bude odlišné od jiných, zavedených forem, budou i návštěvníci, při zakoupení vstupenky, požádání nejen o to, aby si k tématu připravili vlastní otázky, ale i to, aby sami svou první zaslali dopředu.
Mou představou je zbořit bariéry mezi těmi kdo „jen hovoří“ a těmi kdo „jen naslouchají“
Chci vytvořit interaktivní prostředí, kde mluvčí může být vystřídán posluchačem a posluchač mluvčím, bude-li míti co říci.
Chci, aby konference opouštěli lidé, kteří se sice přišli zeptat PĚTKRÁT PROČ, ale budou odcházet s vědomím, že není důvodu se ptát pětkrát proč, umíte-li se jednou zeptat správně.
OTÁZKY A ODPOVĚDI, jsou dnes vázány spíše do náboženské oblasti, tam ptají se lidé boha a těch, kdo vykládají boží slovo, často dle svých potřeb a požadavků.
Mým cílem je naučit se postavit a být hrdý na své jméno, povolání a schopnost se zeptat.
Chci, aby každý byl hrdý na to, že je ČLOVĚKEM, originálem a jediným na světě kdo žije ve vlastní kůži.
Chci i nadále spojovat nespojitelná a naučit pohledu shora
A to bez ohledu na to, jakou výšku má postava
Jejímž duchem jsem JÁ, stejně jako každý z VÁS.