Je neplýtvání omezováním?

V rámci implementačních projektů zabývajících se systémovou prevencí vzniku odpadu a plýtvání se mne na počátku naší spolupráce lidé a jejich prostřednictvím i firmy často ptají, zda-li se budou muset při implementaci INDUSTRIAL UPCYCLING, či přechodu na INDUSTRY 5.0 výrazně omezovat.

Má odpověď je vždy negativní

To vyvolává další dotazy, díky nimž je možné měnit mysl všech, aby pochopili, že normální je neplýtvat.

Dotazy souvisí hlavně s informacemi, které přichází z komunity ZERO WASTE – čili NULOVÝ ODPAD. Tato se zaměřuje na život jednotlivce, případně rodin a skutečně věta o tom, že se BUDEME MUSET OMEZIT, se v materiálech, knihách, v tisku objevuje často, stejně, jako je vyslovována při workshopech.

Sysrémpvá prevence vzniku odpadu a plýtvání nevede v první fázi ke stavu ZERO WASTE, je procesem postupného vývoje, jenž vede lidi i společnosti ze stavu WASTEFUL, čili plýtvání je normální, do stavu WASTELESS, čili plýtvání je systémová chyba.

Uvedeme-li si to na příkladu, tak by ZERO WASTE znamenalo, že například přestaneme kupovat oblíbený a osvědčený výrobek proto, že množství obalu oproti výrobku, je tak velké, že tvoří velkou část našeho odpadkového koše a to často i s obsahem, který kvůli velikosti tohoto balení a „výhodnosti ceny“, nestačíme spotřebovat

V případě přístupu INDUSTRIAL UPCCLING bude prvním krokem zjištění zda-li se daný produkt nedá koupit v menším balení (často je i na jednotku levnější, obzvláště v tuzemských supermarketech), a když jej výrobce v menších baleních neposkytuje, pak je otázkou, zda-li by nebyl k sehnání například v bezobalových obchodech. Spolu s tímto krokem pak začínám komunikaci s výrobcem, dodavatelem a zahajuji diskuzi na sociálních sítích, k tomu, aby se na danou možnost poukázalo a „tlak zespoda“ napomohl ke změně. Zároveň však po spotřebě z původního obalu přemýšláme, jak tento dále využít a ro je proces nad kterým se ZERO WASTE komunita nezamýšlí.

Šest let mne totiž naučilo, že za špatným stavem nemusí být ani tak záměr, jako profesní slepota a tu je nutné bourat při každé příležitosti a způsobem, který nebude v rozporu se zákony.

ZERO WASTE komunita si nekoupí vodu v jednorázové plastové lahvi.

Já ano, a stejně tak i lidé respektující systémovou prevenci vzniku odpadu, jako cestu. Na rozdíl od „doporučení“ výrobce však tuto lahev nepoužiji jednou, ale naplním ji znovu a když už z ní nebudu chtít pít, mohu si z ní udělat zásobárnu na drobnosti. Mohu ji naplnit plastem a vytvořit ECOBRICK. Mou ji naplnit použitými papírovými utěrkami a ukázat, co znamená komprese materiálu. Mohu do ní dát obsah „vodního kamene“ z bojleru, abych dokázal, že ve vodohospodářském průmyslu se děje něco, co by se dít nemělo, jen je to schováno v trubkách, potrubích a nádobách, které se ničí zevnitř a zkracuje životnost výrobků, které jene, že nejsou levné, ale svým zničením zanechávají za sebou nutnost nákupu výrobku nového.

K tomu, abych láhev efektivně mohl použít znovu, mohou napomoci například i nové výrobky z dílny společnosti MPVINYL. Výrobky tak nové, že je ještě ani na stránkách nenajdete na rozdíl od mé plzeňské Pracovny, kde Vám je rád ukáži.

Oba výše uvedené postupy ukazují na nejvýraznější rozdíl mezi hnutím ZERO WASTE a INDUSTRIAL UPCYCLING, či chcete-li INDUSTRY 5.0.

Pro ZERO WASTE komunitu, které fandím, je řešením osobní rovina a dále nezkoumají.

Lidé pohybující se v oblasti INDUSTRIAL UPCYCLING a INDUSTRY 5.0 hledají plošné a systémové řešení.

Jak tedy vidíte je mezi oběma koncepty rozdíl, což neznamená že jeden, či druhý je špatný, spíše určuje, pro koho je ve finále určen.

ZERO WASTE je určen pro jednotlivce, kteří mohou, bez nutnosti přemýšlení nad dalšími souvislostmi změnit své vlastní chování a mohou s touto změnou žít uprostřed nezměněných a snaží se je motivovat. Bohužel motivaci je často na překážku nutnost se omezit.

INDUSTRIAL UPCYCLING a INDUSTRY 5.0 je primárně určeno právě pro oblasti, kde návaznost a souvislosti jsou nedílnou součástí celku, či chcete-li subdodavatelského řetězce činností. Změna není podmíněna nutností se omezovat, protože se jedná o změnu systémovou a lze s ní naopak dosahovat mnohonásobně vyšší profitability tam, kde byla jen vysoká nákladová položka.

Snad i proto, jsem na dotaz CHCETE GENEROVAT ODPAD, NEBO PROFIT

Dostal za celých šest let je jednu odpověď.