V dnešní době má ve většině domácností přednost wifi a elektřina před jídlem a pitím. Není-li první dostatečně rychlá, aby dokázala nahánět čím dál větší obsah do všech přístrojů je zle. Co ale teprve dojde-li druhá. Nejdříve se neděje nic, ale jak se snižují procenta nabití, nervozita roste.
Pojem nekonečno dostal nový rozměr
Nekonečno končí tam, kde končí data
Nekonečno začíná tam, kde dojde baterie a elektřina.
Zatímco v prvním případě se jedná o konec nekonečné zábavy
Ve druhém případě začíná nekonečná nuda.
Je zvláštní, že absence tepla a teplé vody začne tížit až po delší době.
Podíváme-li se na průmysl, pak je situace shodná. Elektřinu dokáží na nějakou dobu zachránit záložní kompresory, ale data, či spadlý systém (bez ohledu na jeho jméno) dokáže zrušit práci tisíců lidí. Vzpomněl jsem si na továrnu, která se chlubila nákupem robotů, které dokáží řezat a krájet materiály vodním paprskem.
Radost byla velká, dokud dělníci stavějící další halu průmyslové zóny nepřerušili přívod vody.
Pak to poslední, co ředitele továrny zajímalo, stalo se prioritou nejen pro něj, ale pro všech téměř 1500 zaměstnanců.
Oprava zdála se nekonečně dlouhá
V každé pohádce je nekonečno přítomno a nejvíce jej nabízí peklo
Na povrchu to bohužel není jiné
Bereme si vzor tam, kam dříve odkládal se stud.
Děje se to, co se dít nemělo.
Nekonečno stalo se standardem
Ztratili jsme tváře, ukládajíce je do mobilních telefonů v podobě selfies.
Ztratili jsme dotyky, na dotykových displejích.
Ztratili jsme jazyk v podobě ikon
Připomínáme si malé lordy, díváme se na čerty a smějeme se s pohádkovými postavami, abychom pak plivali jed kolem sebe.
Možná Vám připadá, že mé příspěvky posledních dní jsou odlišné, a máte pravdu. Jsou jiné. Pocit máte správný. Bez ohledu na to, že je nebudete číst dříve než za deset měsíců, je píši já sám jen několik dní před štědrým večerem. Večerem, který mně osobně přinese čtyřicátý osmý rok mého vlastního života.
Jen ti nejbližší ví, že můj život se výrazně mění
Mnohé jsem našel, Mnohé však ztrácím
Ztrácím proto, abych nacházel a dával to co dáti mohu. Vše co mám
I dnes, stejně jako včera a stejně jako zítra a pozítří mám jediný cíl
Vybudovat svět bez odpadů a plýtvání
Nebuduji ho sám
Každý den potkávám člověka v mnoha jeho podobách, člověka, který svět takový jaký si Země zaslouží buduje se mnou, buduje s námi.
Krásný den Vám přeji, a to bez ohledu na to kde a KDY se právě nacházíte.
Nekonečno má mnoho tváří, toto jsou jen některé z nich