Zelenou stopou

Začal únor, další v zimě, ročním období, které už pomalu, ale jistě přestáváme nazývat bílým. Má to svůj důvod. Nežijeme-li v Ladových obrázcích, či nejezdíme-li za bílou radostí čím dál výš a dál, pak vidíme, že naše města a postupně i hory, v zimě sníh postrádají.

A se sněhem postrádají vláhu

A s vláhou život

Rekreační nádrže a rybníky vysychají a po několikaleté radosti ze zvětšujících se pláží přichází boj o místo ve stínu na břehu teplé louže.

Co zůstalo po „staré, dobré“ zimě jsou nižší teploty a chlad

Bohužel ty nestačí na to, aby bylo možné vytáhnout lyže a vyrazit za zábavou.

Po více než roce, kdy objevila efektivitu E-MOTION správa, které se říká státní a záchranné a bezpečnostní složky, včetně armády, začínají jej objevovat i hoteliéři a provozovatelé zimních středisek, kterým se postupně lyžárny mění v kolkárny a nabíjecí stanice.

Elektrické jednokolky pronikají do hor a nahrazují lyže.

Nahrazují jak ty sjezdové, tak i běžky.

Zatímco dříve se pohybu a jízdě na elektrických jednokolkách říkalo city-skiing, tedy městské lyžování, přechází nyní čím dál více tyto prostředky pohybu i mimo zpevněné trasy a přesto, po sobě nezanechávají stopu.

Jsou lehké, mobilní, často půdorysně menší než jezdci, a přesto nabízí velkou porci zábavy a adrenalinu a stejně jako u lyží, mají výhodu ti, kdož se naučí.

Jezdecké školy zůstávají, jen se přejmenovaly z lyžařských na EUC školy a instruktoři se přeškolili z jednoho druhu „zábavy“ na druhý a s podivem zjišťují, že jim dělá nejen stejnou radost, ale i posiluje zdraví, a to bez ohledu na věk.

Jediným limitem jízdy na elektrické jednokolce je jezdec

To je pravidlo, které platí již od roku 2014

Kdo umí víc, zvládne víc a o tom to je.

Zatímco v dřevních dobách prvních elektrických jednokolek zvládaly stroje a jejich motherboardy starající se o bezpečnost jezdce udržováním předozadní rovnováhy rychlost maximálně rychlost 18 km/h stačilo pět let a na trhu jsou stroje dosahující čtyřnásobku a již se objevily první pokusy překonat 100 km/h.

Zatímco v E-MOTION pravěku měly stroje dle baterie dojezd od 10 do 20 km/h, zvládají dnes na jedno nabití při rychlostech do 25 km/h i 300 km výlety, kde jediným problémem, tak jako vždycky, bývá jezdec, který prostě a jednoduše 12 hodin nevydrží stát.

Ve skutečnosti to však není třeba

Zátěž organismu, která v případě EUC začíná zevnitř, je totiž podobná zátěži z lyžování, že neznám jedince, který by dokázal jet 12, či dokonce 6 hodin v celku, je to totiž naprosto zbytečné. Co stačí je hodinka maximálně dvě a pak si musí odpočinout jezdec a může i stroj, který po dvou hodinách dobití, získá zase 100% kapacity a výkonu, zatímco jezdec začíná být příjemně unaven a zvládne jen 80% a jeho výkon nadále klesá.

Jsem zvědav, kdy se poprvé na start jizerské padesátky poprvé postaví nejen běžkaři využívajíc draze zasněženou stopu, ale i jezdci na EUC, těm totiž přítomnost sněhu nevadí, běžkaře však může přítomnost trávy ve stopě trochu překážet.

Přeji Všem krásné a bezpečné zimní radovánky bez ohledu na to, jakou barvu má jejich stopa.