Armáda bílých límečků a špinavých štítů
LOBISTÉ by mohli býti lidé vyhledávající LOBY, tedy jakési vstupní haly, či předpokoje, chcete-li chodby, proto, že je jim tam dobře. Ve skutečnosti si však přidali pro jistotu ještě jedno „B“ a nejednou jsou ze zatracenců zbohatlíci vydělávající na neschopnosti druhých komunikovat.
Podíváme-li se do naší oblíbené vždyckypedie pak zjistíme, že lobování je
„Lobbování (z angl. lobby, původně předsálí, předsíň, v přeneseném smyslu zájmová skupina) je soustavné prosazování skupinových zájmů zejména u orgánů státu a jeho představitelů (politiků a úředníků), ale v obecném smyslu také v médiích (mediální lobbing) a v široké veřejnosti.“
V mnoha zemích se místo vznosného výrazu používá stále výraz nátlak, který může být klidný, či násilný, záleží jen a pouze na potřebách.
Umění Lobbingu se dokonce vyučuje, stejně jako například střelba do demonstrantů, či správný úder obuškem do slabin.
Lobbisté jsou lidmi, pro které peníze jsou více než skutečné dopady. Ty neřeší. Nemusí. Jsou totiž neviditelní, podobně jako společnost HOMECREDIT pro níž marketingová agentura na míru vyvinula firmu ZONKY v níž LIDÉ PŮJČUJÍ LIDEM, BEZ SPĚCHU A S KLIDEM.
Než přijde vymahač, ale to je jiná
V každém případě se na konci měsíce října dostala i do českého tisku zpráva, že LOBBING existuje a že to je výnosný business. Od roku 2010 do roku 2019 bylo možné jen v Bruselu dohledat faktury v celkovém objemu 251 milionů EUR, což v přepočtu znamená částku 6.526.000.000 Kč. Je třeba dodat, že se jednalo jen o „zkoumané“ faktury ropného průmyslu a to jen částky přiznané. Kromě něj však má nejen v Bruselu LOBBY každý další průmysl a zájmová skupina, a myslím, že nebudu daleko od pravdy, budu-li předpokládat, že odpadový průmysl tuto částku snadno, stejně jako například průmysl léků, překonají.
Za třicet let na pracovním trhu jsem se s lobbingem setkal, i když ne v takovém rozsahu.
Nástroje lobbujících jsou různé, protože každý má svou cenu
Jednou z cest legalizace lobbingu je vytvoření zájmových asociací hájících za pravidelný roční obolus a další měsíční částky zájmy svých členů. Jinou cestou mohou být výjezdní akce, pozvání, konference, vždy samozřejmě doplněná o odborná školení na dané téma, aby se dokázalo, proč by právě to, či ono, mělo být tím správným řešením.
Myslím, že je jedna drobnost, kterou lobbisté postrádají, jmenuje se svědomí. Nepotřebují ho, mají totiž jeho absenci kompenzovánu finančně.
Nebudu řešit proč a kdo, zaměřím se na jiný aspekt lobbismu či lobbingu, tím je skutečnost, že lobbisté nedělají vlastně nic jiného, než komunikují s cílem vepsat do hlav a myslí, řešení svých klientů v co nejkratším časovém úseku tak, že nebudou schopni zapomenout.
Zapomenout by se nemělo nejen na zprávu, ale ani na to, co její přijetí, či protlačení bude pro toho, či onoho přikyvujícího, či zvedajícího ruku, znamenat.
Lobbing má mnoho podob, ta Bruselská je jen jednou z nich
A znáte Švédskou? Klimatickou? Sicilskou? Britskou? Českou?
Je jich mnoho.
Jedno mají společné, ti co ji prosazují hájí (bez ohledu na použitá slova) jen vlastní zájmy a případně zájmy svých chlebodárců. Je jedno koho chleba jíš a čí víno piješ, dokud jeho píseň budeš zpívat, budeš šťastným.
Vezmu-li to kolem a kolem, jsem vlastně také lobbistou. Namísto na míru šitého obleku a bot nosím montérky z kolekce obchodu s pracovními oděvy a k němu mám i bílý límeček a kravatu. Jsem poměrně neviditelný, než postavím se za řečnický pult či na podium. Od lobbistů mne totiž odlišuje jedna drobnost, nestydím se za svou tvář, své činy ani slova a nepotřebuji druhé, aby je vyslovovali za mne. Učiním tak sám, ne ve stínu předpokojů a sálů, ale v halách a na konferencích, kde mám možnost, potkávat lidi, kteří stejně jako já, nebojí se práce, ani slova, ovšem vždy je distribuují ve správném pořadí PRÁCE -> SLOVA.
Tak nám to totiž dává smysl a nemusíme se stydět otočit a podívat se na stopy které po nás zůstávají. Neznamenají totiž smrt, ale život a ten si cením, bez ohledu na jeho podobu.
