Dnes už poslední

Říkám si a pak napíši další. Dnes už poslední, řeknete si než natáhnete ruku a vezmete si další kousek čokolády z talířku před sebou. Dnes už poslední, pomyslíte si před čerstvě přistaveným půllitrem. Dnes už poslední, proběhne Vám hlavou před zapálením další cigaretky.

Nebude.

Prostě to tak je.

Po poslední přijde další.

Nevím, jestli to totiž víte, ale

JE LEHKÉ ODOLÁVAT POKUŠENÍ, KTERÉ NENÍ

Nebude-li čas, nebude článek. Nebude-li na talířku čokoláda, nebude se mlsat a nebude-li na stole pivo, nebude se pít, tak to funguje.

S přibývajícím pokušením, přibývá však závislosti.

Lidské společnost se mění v konzumní, a proto jsou nám stále předkládávána pokušení, kterým se tak špatně odolává, máme-li je před očima. Hrajeme si však na hrdiny a se slovy TO BYLA POSLEDNÍ ohromujeme okolí, které na pár vteřin uvěří, stejně jako naše vlastní mysl.

TY VŠAK MUSÍŠ ODOLÁVAT TOMU, KTERÉ JE, JEN TAK SE STANEŠ SILNÝM

Obě věty napsané kapitálkami, jsou součástí mé vlastní první knihy básní. Byla napsána na přelomu let 1989 a 1999 a obsahuje 500 básní. Je napsána ručně. V přední části jsou vlepeny mé černobílé portrétní fotografie pořízené v době před selfie a vzadu jsou právě slova, která mi tehdy, při jedné z mých hlubokých meditací přišla na mysl.

Vepsána stejnou rukou

Když jsem začal svou knihu psát, bylo to 20.11.1989 táhlo mi na osmnáct. V době, kdy píši tyto řádky mi táhne na 48. Namísto na papír perem, píšu na klávesnici. Prsty, které to pero drželi namísto mladického elánu proudí míza muže.

Třicet let rozdílu, a přesto myšlenka zůstává stejně silná a pravdivá

Kolik tvorů podlehlo svodu a pokušení majíce je před očima?

Zdaleka to nejsou jen lidé

Žiji ve zvláštní době na rozhraní času.

Ráno koriguji články staré šest měsíců a přes den píši ty, co vyjdou za sedm.

Žiji dneškem ze včerejška stavím zítřek.

Vědomě a cíleně.

Mám totiž to, co nikdo jiný nemá. Tělo, Mozek a Duši Michaela Rady.

Vy máte ty své a přesto, raději než v sobě hledáte na talíři druhých, (ne)odolávajíce pokušení, které se na Vás chystá vyskočit z každého displeje, z každé obrazovky, rádia, billboardu, každého z časopisů barevných i těch, které ztratili barvu.

Často stačí jediná – červená a u ní nápis SLEVA

Doplníte-li stejně tučně JEN DNES, máte vystaráno

A nemáte-li na to, půjčte si JEN DNES, ZADARMO, BEZ STAROSTÍ, LIDÉ PŮJČUJÍ LIDEM

JE LEHKÉ ODOLÁVAT POKUŠENÍ, KTERÉ NENÍ, ZAČNEME-LI VŠAK ODOLÁVAT TOMU, KTERÉ JE STANEME SE TAK SILNÝMI, ŽE PŘESTANEME PLATIT BOHATÝM ZA SVOU CHUDOBU

Nestojí to za úvahu?

Přeji Vám krásný květnový víkend a nespalte se, třeba se Vám podaří tentokrát odolat.