Je mnoho cest

Na začátku roku 2017 se sešly na displeji mého notebooku ve stejný den dvě zprávy týkající se nakládání s potravinovými přebytky. První byla zveřejněna britským listem The INDEPENDENT a druhá tuzemským iDNES. Vzal jsem si je jako ukázku srovnání přístupu.

Pro lepší vizualizaci a porozumění jsem umístil fotografie obou obrazovek vedle sebe na jeden list papíru, do formátu (PŘED a PO), který používám při své každodenní práci.

Pro ty, kteří nemluví anglicky přeložím první název „PRVNÍ SUPERMARKET S POTRAVINOVÝM ODPADEM OTEVŘEL VE VELKÉ BRITÁNII: V OBRAZECH“

Originální zdroj článku je ZDE

Originální zdroj článku tuzemského se nachází TADY

Musím se přiznat, že mne rozesmála první věta (ne perex) tuzemského článku, která zní

„Dalo by se říct, že uplynulý rok byl rokem levného jídla.“

Další krásnou větou je malý nadpis „CENY URČÍ ŘETĚZCE“

Po urputném politickém boji „proti postupu řetězců v subdodavatelských vztazích“ tak to budou řetězce, kdo bude určovat, co se bude dít.

Výsledek tedy stejný jako dlouhá léta panoval v otázce kouření a stále bude panovat v otázce prodeje alkoholu.

Zatímco ve Velké Británii začíná, stejně jako ve Francii a dalších zemích i politické scéně vládnout logika, k čemuž dle mého napomohl i BREXIT, držíme se v tuzemsku nelogických, zastaralých, ale pro někoho výnosných, postupů, které vedou k dalšímu navyšování objemu plýtvání.

Podíváte-li se totiž na celou situaci jinýma očima, než očima finančního prognostika žijícího ve skleněném světě, kde nedostatek je roven vyššímu zisku, pak zjistíte, že ceny potravin jdou již řadu let naprosto odlišným směrem a rok 2016 nebyl výjimkou.

Stačí si totiž uvědomit a podívat se kolik potraviny (hmotnostně) si za stejnou cenu kupuji.

Je jí totiž čím dál méně.

Postupy výrobců by například v sousedním Německu mohly hraničit se zákonem o tzv. Mögelpackungen“, neboli podvodným balením.

Vizuálně zůstává obal stejný, i velikostně, jen je například tenčí (což na regálech není vidět), je v něm méně kusů (což poznáte jen po rozbalení), kusy uvnitř jsou o maličko menší a podobně.

V každém případě budou řetězce i nadále mít NEPRODANÉ POTRAVINY

I nadále jich část budou (i když ze zákona již skoro deset let nesmí) vracet dodavatelům a ti z nich vyrobí potraviny nové. Ale vždy bude část končit v koších.

Zaslechl jsem, že by se vyhazování potravin řetězci mělo v tuzemsku zakázat a po vzoru například výše zmíněné Francie, či Velké Británie, se budou muset dávat charitám a potravinovým bankám, které však již dnes nezvládají logistiku.

Je-i tomu skutečně tak, vidím otevření stejného typu obchodu, s lokálním omezením (platba zaplať co můžeš v tuzemsku fungovat nebude), jako právě ve Velké Británii a ne jednoho obchodu, ale celé sítě, která umožní právě logistiku efektivněji realizovat za menších nákladů.

Jsem sám zvědav, jak se bude situace nadále vyvíjet a budu ji samozřejmě sledovat.